Tisková zpráva | 28. 6. 2016

Jindřich Štreit | (Ne)známé fotografie 1978-1989

30. 6. 2016 – 30. 10. 2016
Muzeum moderního umění | Salon, Kabinet

KONCEPCE VÝSTAVY A KURÁTOKA | Štěpánka Bieleszová
PROSTOROVÉ ŘEŠENÍ VÝSTAVY | Marek Novák
GRAFIKA | Petr Šmalec
PŘÍPRAVA EXPONÁTŮ | Veronika Wanková
INSTALACE | Jan Kutra, Vlastimil Sedláček, Filip Šindelář
PROPAGACE | Petr Bielesz
VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY | David Hrbek, Michaela Soukupová
PŘEKLAD | Hana Havlíčková, Tomáš Havlíček, Adéla Horáková, Derek Paton
PODPORA PROJEKTU | Ministerstvo kultury České republiky, Olomoucký kraj, Institut tvůrčí fotografie Slezské univerzity v Opavě, Statutární město Olomouc, Nakladatelství Fontána

Jeden z nejvýznamnějších českých fotografů Jindřich Štreit oslaví v září sedmdesátiny. Při této příležitosti pořádá Muzeum umění Olomouc od 30. června do 30. října výstavu nazvanou (Ne)známé fotografie 1978–1989. Představí více než dvě stě fotografií. Zhruba polovina z nich dosud nebyla publikovaná. Výstavu doprovází stejnojmenná kniha.

Štreitovy fotografie jsou ve sbírkách Muzea moderního umění v New Yorku, Victoria & Albert Museum v Londýně, Národní galerie umění ve Washingtonu, Muzea fotografie v Tokiu a dalších věhlasných institucí. Tvorbu představil na více než 1 200 samostatných výstavách a zúčastnil se celé řady skupinových výstav doma i v zahraničí. Přesto se podle kurátorky výstavy Štěpánky Bieleszové ještě najdou fotografie, které nebyly dosud publikované. Ty tvoří první část výstavy. „Bude to zhruba sedmdesát fotografií, které Jindřich Štreit uchovával několik desetiletí ve svém archivu na Sovinci,“ řekla Bieleszová. 

Společně vybírali z více než pěti set fotografií. „Probírali jsme jednu po druhé a dlouze diskutovali, které z nich vystavíme,“ řekl Štreit. Výsledný výběr má podle něj až intimní charakter. „Většina je tematicky zaměřená na rodiny, domácnosti, děti, na obyčejné, každodenní situace. A důležitou roli v nich taky hraje Olomouc. Až mě překvapilo, kolik mám fotografií s olomouckými motivy,“ přiznal světoznámý fotograf. 

Druhá část výstavy pak představuje specifický výběr z nejznámějších Štreitových snímků. Specifický proto, že se jedná o dvacetimetrový pás černého papíru hustě pokrytého celkem 176 fotografiemi z cyklu Vesnice je svět z období 1978 až 1988. Obří role byla téměř třicet let schovaná ve Štreitově fotokomoře. „Z autorových vzpomínek jsem věděla, že někde existuje. Když jsme ji v únoru poprvé v muzeu rozbalili, bylo to pro mě velké překvapení. Některé fotografie patří mezi ikony jeho tvorby, jiné jsou skutečně neznámé,“ uvedla Bieleszová.

„Tyto fotografie jsem vystavil poprvé v Bratislavě v roce 1988. Požádal mě o to slovenský fotograf Ľubo Stacho. Jediným kritériem výběru bylo, aby to byly mé oblíbené fotografie,“ zavzpomínal Štreit. Výstava se konala ve foyeru kina Pohraničník. Foyer měl kolem dokola dvacet metrů, stejně jako role térpapíru, na němž byly fotografie nalepené kaučukovým lepidlem. „Mně se líbil černý podklad a bylo to pevné. V té době jsem byl zakázaný autor, nesměl jsem vystavovat,“ připomněl Štreit a ocenil tehdejší slovenskou odvahu. V Muzeu moderního umění bude vystaveno také několik velkoformátových fotografií a Štreitovy knihy.

Výstavu pořádá Muzeum umění při příležitosti Štreitových sedmdesátin, ale autor nechtěl v souvislosti s životním jubileem bilancovat. „Nemám na bilancování čas. Já prostě jedu,“ smál se fotograf. „Jsou samozřejmě chvíle, kdy se zamýšlím, vzpomínám, medituji, ale snažím se nepromarnit ani minutu svého života,“ vysvětlil. Předpokladem pro uskutečnění plánů je podle něj zdraví. „Všechno, co dělám, mě ohromně baví. Uvědomuji si ale, že je to možné jen proto, že stav mého těla je takový, jaký je,“ dodal s úsměvem dlouholetý pedagog Institutu tvůrčí fotografie FPF SU v Opavě. 

Pedagogickou činnost považuje Štreit za podstatnou součást svého života. „Kontakt se studenty je pro mě velmi inspirativní, přináší mi radost a nová přátelství. Jsem proto moc rád, že souběžně s mou výstavou bude probíhat komorní výstava jednoho z mých nejlepších studentů a současného doktoranda, polského fotografa Areka Goly,“ připomněl Štreit. 

Kromě fotografování a pedagogické práce nachází čas i na kurátorskou přípravu výstav. „Teď například chystám výstavu kreseb pro bruntálský zámek a také dlouhodobě spolupracuji se Štěpánkou Bieleszovou na komorních výstavách mladých fotografů v Galerii Amadeus v Arcidiecézním muzeu,“ vyjmenoval a zdůraznil, že právě dlouhodobé spolupráce s Muzeem umění Olomouc si velmi váží. „Jedna z nejvýznamnějších institucí svého druhu v zemi věnuje fotografii velkou pozornost a z toho mám upřímnou radost,“ řekl.

Výstavu (Ne)známé fotografie 1978–1989, která potrvá do 30. října, doprovází stejnojmenná kniha, kterou vydává i díky příspěvku Ministerstva kultury olomoucké nakladatelství Fontána. Na celém projektu, vzhledem k jeho náročnosti, spolupracovali odborníci Muzea umění Olomouc a Institutu tvůrčí fotografie FPF SU v Opavě v čele s jeho vedoucím, profesorem Vladimírem Birgusem.