AKTUALITA | 28. 10. 2016
Šumění andělských křídel a Palác Muzea umění v Olomouci jsou názvy dvou nových výstav, které budou k vidění do předjaří příštího roku. Jedna pojímá anděla v evropském výtvarném umění, druhá připomíná sto let od přestavby bývalého soudu s věznicí na palác, v němž dnes sídlí Muzeum umění.
Slavnostní událost doprovodil nezvyklý hudební nástroj těremin. Byl sestaven v Rusku v roce 1919, je bezdotykový, na bázi elektromagnetických vln. Hraje se na něj přibližováním rukou k anténám. „Svým zvukem může připomínat anděly,“ prohlásila hudebnice Marie Ladrová, která hrála v duetu s violoncellistkou Natálii Hoškovou.
Andělské příběhy
Šumění andělských křídel provádí diváky historií výtvarného ztvárnění nebeských poslů od gotiky po současnost, od deskových obrazů po videoart. „Anděl představuje téma, které je jednoznačně spojeno s pozitivními hodnotami, s útěšností víry, laskavostí, bezpečím, přízní a dobrotou,“ uvedl na otevření výstavy ředitel Muzea umění Michal Soukup.
Kurátorky Gabriela Elbelová a Barbora Kundračíková uspořádaly díla v tematických celcích, podle toho v jaké roli andělé vystupují ve znázorněném příběhu. Návštěvníci uvidí anděly v rolích Zprostředkovatele nebo Posla, Průvodce, Ochránce či Adoranta.
„Až do konce devatenáctého století anděl žádné charakterové vlastnosti neměl a ve výtvarném umění figuroval podle toho, jaké úlohy plnil v lidských příbězích. Rozhodly jsme se tyto úlohy specifikovat tak, abychom mohly propojit staré umění s moderním a současným a pokusit se najít paralely,“ vysvětlila Kundračíková.
Mezi návštěvníky byla na vernisáži i Sandra Pogodová. Podle ní je těžké připravit výstavu, která zachycuje průřez stoletími. „Tady se to skutečně podařilo,“ zdůraznila. Dodala, že už se nezastavuje u všeho, ale má v Trojlodí pár favoritů. „Je mezi nimi i anděl od Jana Zrzavého, je jedním z mála, který se usmívá,“ vysvětlila.
Roman Gronský ze Spolku přátel Muzea umění ocenil, že do výstavní síně se dostala řada zápůjček. „Jsou tady skvosty jako Medek, Zrzavý nebo Knap, celá výstava je takovým pohlazením po duši,“ řekl.
Od špitálu po muzeum
Výstavu Palác Muzea umění v Olomouci publiku improvizovaně představil exředitel muzea Pavel Zatloukal, který je autorem publikace o budově. „Nevěděl jsem, že tady budu vystupovat, omlouvám se tedy, že nejsem připraven, abych všechno vyložil, jak se patří, a nejsem ani vnitřně znormalizován – žijeme přece v době nové normalizace, prohlásil Zatloukal. Spatra pak vyložil dějiny místa a budovy od třináctého století po současnost.
Výstava obohacená o videoprojekci zachycuje vývoj budovy Muzea umění v olomoucké Denisově ulici, jež právě před sto lety byla přestavěna do dnešní palácové podoby. Nově opravená fasáda jí také vrátila béžovou barvu pískového odstínu.
„Není jednoduché udělat výstavu o jednom objektu, ale tato se autorce Kláře Jeništové povedla,“ zhodnotil expozici Palác Muzea umění v Olomouci historik umění a architektury Rostislav Švácha.
Zatímco výstava Palác Muzea umění v Olomouci skončí 12. února, křídla andělů budou šumět v Muzeu moderního umění i v Arcidiecézním muzeu do 5. března.