Dviženije

• VÝSTAVA: Dviženije
• TERMÍN: 26 06 – 12 10 2025
• VERNISÁŽ: 26 06 2024 v 18:30
• MÍSTO: Muzeum moderního umění, Galerie
• AUTOR: Tomáš Glanc
• KURÁTOŘI: Tomáš Glanc, Barbora Kundračíková
• GRAFIKA: Martin Cenkl
• PŘEKLAD: David Gaul
• INSTALACE: Michal Soukup, Vlastimil Sedláček, Filip Šindelář
• ZÁPŮJČKY: Moravská galerie v Brně, Kunstmuseum Bochum, Miroslav Velfl Collection, soukromí sběratelé 

Inspirativně i provokativně působí dodnes tvorba skupiny Dviženije (Pohyb), která vznikla v roce 1962 v Sovětském svazu. Neoavantgardní futurologické uskupení se v době převládající diktatury socialistického realismu orientovalo na estetiku avantgardy, kulturněpoliticky jejich činnost lavírovala na hraně mezi undergroundem a příležitostnými oficiálními zakázkami. Skupina v proměnlivé sestavě rozvíjela kinetismus, kybernetiku, kosmické utopie i umění performance.

Fascinující tvorbu skupiny Dviženije představuje od 26. 6. 2025 Muzeum umění Olomouc díky spolupráci s rusistou a profesorem curyšské univerzity Tomášem Glancem. Výstava představuje unikátní korpus prací a dokumentace z archivu historiků umění Jindřicha Chalupeckého, Jiřího Padrty a fotografa Jana Ságla, který doplňují další významné zápůjčky.

SVĚTLO, POHYB, PERFORMANCE

Umělkyně a umělci za pomoci inženýrů a techniků vytvářeli kromě kreseb, schémat a obrazů i rozměrné geometrické, pohyblivé technicky důmyslné trojrozměrné objekty určené pro veřejný prostor, v kterých geometrickou abstrakci propojovali s pohybem, světelnými a zvukovými efekty i principy divadelnosti a performance. Žádný z uskutečněných projektů se fyzicky nedochoval, nicméně existuje jejich podrobná dokumentace.

Roli předáka, neformálního guru a manažera skupiny Dviženije zastával od počátku Lev Nusberg (*1937), který byl zaujatý ideou symetrie, kontrastu umělého a přírodního, minulého a současného. V polovině 60. let tvořilo tvůrčí kolektiv až 30 lidí (patřili mezi ně Francisko Infante, Galina Bitt, Natalija Prokuratova, Rimma Sapgir-Zaněvskaja, Anatolij Krivčikov a další). „Oficiální kultuře se nevyhýbali, chtěli jí vtisknout vlastní umělecké vize, ale často byli akceptovatelní jen jako aranžéři výstav nebo zůstalo jen u projektů, plánů, případně modelů,“ říká autor výstavy Tomáš Glanc.

Ačkoliv sami umělci cestovat nemohli, od roku 1965 začínají Dviženije a jejich díla pronikat do zahraničí. Významnou roli obzvlášť v prvním období hrály Československo, Chorvatsko a Itálie.

Utužování brežněvovské stagnace v první polovině 70. let stejně jako naivní představy o slibné kariéře na Západě vedou v roce 1976 k emigraci některých členů skupiny a jejímu následnému rozpadu. „První a poslední rozsáhlá výstava skupiny, doprovázená dnes kultovním katalogem, se konala v roce 1978 v Muzeu současného umění v západoněmecké Bochumi, kde působil ve funkci ředitele brněnský kunsthistorik Petr Spielmann,“ připomíná Tomáš Glanc.

Od počátku 80. let žije Lev Nusberg v USA, Galina Bitt ve Francii, Francisko Infante zůstal v Moskvě. Na velkou retrospektivní přehlídku skupiny Dviženije a nové vyprávění jejího strhujícího příběhu se dodnes čeká.