Do muzejní proluky, v níž vyroste SEFO, se vrátili archeologové

Při výzkumu v minulém roce zde odborníci našli kulturní vrstvu starou 3500 let nebo tři kostrové hroby z 10. až 12. století. „Prozatím nejvíce nálezů nám poskytla zděná odpadní jímka – víceúčelová žumpa – ze 17. století, kterou zcela prozkoumáme až v letošním roce,“ říká Richard Zatloukal, vedoucí oddělení archeologických výzkumů Národního památkového ústavu v Olomouci.

Badatelé terén prozkoumávají pouze v místech, kde bude stát nová budova. Pohybují se tak na relativně malém prostoru, hodně do hloubky, a navíc v prudkém svahu. Jednu stranu lokality tvoří městská hradba, která z vnitřní strany fungovala jako terasa, k níž se navážel materiál pro srovnání terénu, a to už od přelomu 13. a 14. století. Navíc je zde souvrství, které časově začíná ve starší době bronzové (zhruba 1500 let př. n. l.), následuje hyát (sídelní pauza) a od 10. století kontinuální osídlení do současnosti.

Nálezy archeologové a památkáři omyjí, zakonzervují a zaevidují. Vybrané artefakty nakreslí a nafotí. Poté nálezy poputují do depozitáře. „Několik vzácnějších, respektive zachovalejších předmětů zapůjčíme na výstavu Město na třech pahorcích, kterou na 7. května připravuje Muzeum umění Olomouc ve spolupráci s dalšími institucemi,“ doplňuje Richard Zatloukal.

Archeologický průzkum skončí 30. září 2025.

Více si o archeologickém průzkumu můžete přečíst v nejnovějším čísle letošního MUZEIONU na stranách 16 a 17.