Dny židovské kultury Olomouc: 10 dní filmů, divadla, literatury i vaření
Letošní 18. ročník Dní židovské kultury Olomouc – s mnohoznačným podtitulem Never again?! – hledá odpovědi ve filmu, divadle, literatuře, přednáškách, hudbě, ale i ve workshopech, komentovaných procházkách či vaření podle košer kuchařky.
Festival otevře 5. a 6. 11. dvoudenní mezinárodní akademická konference Transformations of Shoah Trauma in Post-2000 Literatures, jejímž cílem je prozkoumat, jak je trauma šoa reflektováno v současné světové literatuře. Zaměří se na měnící se roli svědectví, digitální formy vyprávění i žánrové rozkročení mezi fikcí, memoáry a historiografií.
FILMOVÁ SEKCE
Filmová sekce přináší dokumentární i hrané snímky, které reprezentují proměny reflexe holokaustu ve světové kinematografii. Všechny filmy jsou opatřeny českými a anglickými titulky.
Celovečerní hraný film Soda (2025, Izrael, rež. Erez Tadmor) je příběhem Evy, přeživší šoa, která se v roce 1954 přistěhuje s dcerou do izraelské dělnické čtvrti a je podezřelá z kolaborace. Snímek nahlíží komplikované postavení imigrantů přeživších šoa v nově se utvářející společnosti mladého izraelského státu.
Dokument Hope Without Boundaries (2023, Izrael, rež. Itay Vered) sleduje činnost lékařů izraelské polní nemocnice, kteří pomáhají ve válečném konfliktu na Ukrajině, z nichž mnozí jsou potomky přeživších šoa. Zdůrazňuje nejen přenos tohoto traumatu na další generace, ale také promítání dějinné zkušenosti do současných geopolitických problémů.
Dokument We Will Dance Again (2024, Izrael, rež. Yariv Morez) zase na základě autentických výpovědí svědků rekonstruuje průběh teroristického útoku ze 7. října 2023 na izraelský festival elektronické hudby Nova.
Válečné trauma specificky reflektuje i workshop s následnou meditací hebraistky Terezie Dubinové a Miriam Turmalin, izraelské ekoarteterapeutky, která se dlouhodobě angažuje v izraelském mírovém hnutí a vede terapeutické skupiny pro židovské i arabské ženy.
Celovečerní hraný film Soda (2025, Izrael, rež. Erez Tadmor) je příběhem Evy, přeživší šoa, která se v roce 1954 přistěhuje s dcerou do izraelské dělnické čtvrti a je podezřelá z kolaborace. Snímek nahlíží komplikované postavení imigrantů přeživších šoa v nově se utvářející společnosti mladého izraelského státu.
Dokument Hope Without Boundaries (2023, Izrael, rež. Itay Vered) sleduje činnost lékařů izraelské polní nemocnice, kteří pomáhají ve válečném konfliktu na Ukrajině, z nichž mnozí jsou potomky přeživších šoa. Zdůrazňuje nejen přenos tohoto traumatu na další generace, ale také promítání dějinné zkušenosti do současných geopolitických problémů.
Dokument We Will Dance Again (2024, Izrael, rež. Yariv Morez) zase na základě autentických výpovědí svědků rekonstruuje průběh teroristického útoku ze 7. října 2023 na izraelský festival elektronické hudby Nova.
Válečné trauma specificky reflektuje i workshop s následnou meditací hebraistky Terezie Dubinové a Miriam Turmalin, izraelské ekoarteterapeutky, která se dlouhodobě angažuje v izraelském mírovém hnutí a vede terapeutické skupiny pro židovské i arabské ženy.
LITERÁRNÍ SEKCE
Na odbornou část festivalu a filmovou sekci navazuje prezentace knižních titulů Ireny Kalhousové a Ondřeje Kundry Izrael ve stínu 7. října (2024, Respekt) a Jakuba Szántó Mezi mlýnskými kameny: Gaza a její příběh (2025, Argo) včetně diskuze s autory.
Při zahájení festivalu budou číst nederlandista Wilken Engelbrecht společně s překladatelkou Radkou Smejkalovou z románu Mazzel tov (2017) belgické spisovatelky Margot Vanderstraeten, která bohužel kvůli zdravotní indispozici do Olomouce nepřijede. Česká básnířka Anna Štičková zase představí svou sbírku Všude pak viděla husy (2024) společně s překladatelkou Sylovou Ficovou.
DIVADELNÍ SEKCE
Festival přiváží brněnskou autorskou divadelní inscenaci Jana Doležela, Justiny Grecové a Karolíny Mikuláškové Noir Haas, která na pomezí historické věrnosti a autorské fikce konfrontuje slavnou hereckou osobnost přeživšího emigranta Hugo Haase s jeho bratrem Pavlem, pozapomenutým hudebním géniem, který byl zavražděn v Osvětimi.
Premiéra inscenace Hella režiséra Tomáše Soldána je autorským dialogem se stejnojmenným románovým debutem Aleny Machoninové z roku 2023. Pátrání po osudu české německé Židovky Heleny Frischerové, která prožila deset let v sovětských lágrech, se v textu propojuje s reflexí současného Ruska. Účinkují herečka Petra Bučková a zpěvačka Bedřiška Ponížilová. Prologem k představení je přednáška Marie Brunové o biografickém románu Dny mého života (2017) Heleny Frischerové a románu Jiřího Weila Moskva – Hranice (1937), v němž se postava rovněž objevuje.
Divadelní sekci uzavře Purimspiel s originálním autorským překladem textů Magdaleny Lüdtke Farnesi v nastudování studentů Centra judaistických studií, s hudebním doprovodem sboru Morydury pod vedením Terezy Staňkové.
Festival přiváží brněnskou autorskou divadelní inscenaci Jana Doležela, Justiny Grecové a Karolíny Mikuláškové Noir Haas, která na pomezí historické věrnosti a autorské fikce konfrontuje slavnou hereckou osobnost přeživšího emigranta Hugo Haase s jeho bratrem Pavlem, pozapomenutým hudebním géniem, který byl zavražděn v Osvětimi.
Premiéra inscenace Hella režiséra Tomáše Soldána je autorským dialogem se stejnojmenným románovým debutem Aleny Machoninové z roku 2023. Pátrání po osudu české německé Židovky Heleny Frischerové, která prožila deset let v sovětských lágrech, se v textu propojuje s reflexí současného Ruska. Účinkují herečka Petra Bučková a zpěvačka Bedřiška Ponížilová. Prologem k představení je přednáška Marie Brunové o biografickém románu Dny mého života (2017) Heleny Frischerové a románu Jiřího Weila Moskva – Hranice (1937), v němž se postava rovněž objevuje.
Divadelní sekci uzavře Purimspiel s originálním autorským překladem textů Magdaleny Lüdtke Farnesi v nastudování studentů Centra judaistických studií, s hudebním doprovodem sboru Morydury pod vedením Terezy Staňkové.
HUDEBNÍ SEKCE
Program obohatí svým hluboce lyrickým a zároveň neotřelým zpracováním židovských písní v jidiš plzeňská kapela Mi Martef. Pětičlenné uskupení hudebníků svedla dohromady klezmerová hudba. V repertoáru kapely se odráží bohatá historie tohoto hudebního žánru, od melancholických sefardsky laděných melodií, přes ruské byliny až po syrové proticarské písně.
DOPROVODNÝ PROGRAM
Návštěvníci festivalu se mohou těšit například na prezentaci vegetariánské košer kuchařky Fanii Lewando v podání jidišistky Karoliny Kašeové a hebraistky Alžběty Glancové, komentovanou procházku po stopách židovských obyvatel olomoucké dómské čtvrti, bohatý program v Prostějově, workshopy pro rodiny s dětmi či nové sportovní výzvy.
Festival symbolicky uzavře havdala – tradiční obřad zakončující šabat v Židovské obci Olomouc. Následovat bude komponovaný rozhovor mezi judaistou Danielem Soukupem a fotografem Jindřichem Buxbaumem o připravované publikaci o stoletých přeživších šoa. Dny židovské kultury pořádá Centrum judaistických studií FF UP v Olomouci společně s Muzeem umění Olomouc a Židovskou obcí Olomouc od roku 2008.
