Analýza DNA: Na Hradisku byly ostatky přemyslovců
Pohřební schrány olomouckých Přemyslovců, které mohli vidět návštěvníci Arcidiecézního muzea Olomouc na výstavě Zde se nacházíte v roce 2018, skutečně obsahovaly pozůstatky olomouckých přemyslovských knížat Oty I. a jeho vnuka Oty III. Vyplývá to z výsledků dlouholetého forenzního výzkumu (radiouhlíkové datování, antropologický průzkum či analýza DNA), do kterého se zapojilo několik desítek vědců. Ostatky sedmi lidí byly nalezené v roce 2017 v sakristii kaple Klášterního Hradiska v Olomouci v malované dřevěné truhle, která byla uložena v cínovém sarkofágu. Dosud nebylo jisté, jestli skutečně patří prvním olomouckým údělným knížatům.
„Vědci identifikovali také pozůstatky Eufemie, manželky Oty I., a Durancie, manželky Oty III. Další kosterní nález patří jednomu ze synů Oty III., ale nelze samozřejmě určit, jestli to byl Vladimír, nebo Břetislav,“ doplňuje kurátorka MUO Simona Jemelková, která se účastnila vyzvedávání ostatků a je v kontaktu s Janem Frolíkem z Archeologického ústavu Akademie věd v Praze. „Pozůstatky dítěte, které byly v pohřební schráně také, patřily sedmileté dceři Oty III. Marii.“
Olomoucký kníže Ota I. zvaný Sličný (1045–1087) byl nejmladším synem Břetislava I. a jeho manželky Jitky ze Svinibrodu. Založil například klášter Hradisko v Olomouci, který patří k nejstarším na Moravě. Jeho žena Eufemie byla uherskou princeznou. Ota III. Dětleb (1122–1160) byl knížetem olomouckého údělu v letech 1140 až 1160 a za manželku měl ruskou šlechtičnu Durancii.
Ztotožnění obou olomouckých knížat je podle odborníků průlomové. „Jsou to jediní moravští Přemyslovci, které máme k dispozici, a jsou tak jediným srovnávacím materiálem pro pražské Přemyslovce. Měli jsme ještě možnost zkoumat ostatky Valentina Hrbatého, což byl poslední Přemyslovec opavské větve, který byl pohřben v polské Ratiboři. Kosti jsou však natolik kontaminované, že se nám nakonec nepodařilo určit ani pohlaví, takže jsme jej potvrdit nemohli,“ uvedl pro ČTK Jan Frolík. Výsledky výzkumu jsou podle něj unikátní také v tom, že se podařilo ztotožnit jednu ucelenou část přemyslovské rodiny.
Ostatky vyzvedli archeologové v Olomouci v srpnu 2018, samotné bádání trvalo několik let, což podstatně ovlivnila i pandemie koronaviru. Výzkum však nekončí – k identifikaci zůstávají další dva kosterní nálezy. „Odborníci se navíc chtějí pokusit o rekonstrukci obličejů, což však bohužel nebude možné u Oty I. Sličného, neboť jeho lebka byla vážně poškozena,“ dodává Simona Jemelková.
Muzeum umění Olomouc hodlá po skončení výzkumu a rekonstrukci obličejů prezentovat výsledky bádání na výstavě v Arcidiecézním muzeu. Samotné ostatky olomouckých Přemyslovců by se poté měly slavnostně vrátit zpět do kaple svatého Štěpána Klášterního Hradiska.
