AKTUALITA | 27. 9. 2016
Lektor Muzea umění David Hrbek si včera vzal jako hosta do své talk show v Divadle hudby fotografa Jindřicha Štreita. Pořad byl překvapivě součástí festivalu Dny židovské kultury.
„Motto festivalu, ten citát, je nádherný – Ženu statečnou kdo nalezne? Kdo takovou najde, může být šťastný a může žít spokojený život,“ zauvažoval na úvod Štreit.
„A co ty o tom víš?“ zeptal se jej Hrbek.
„Já jsem takovou nalezl. Když jsem byl v úzkých, vždy se za mě postavila,“ řekl Štreit o své ženě Agnes. Popsal, jaké to bylo, když jejich dům obstoupilo komando StB, když byl ve vazbě a že útrapy s ním má manželka i dnes, kdy on má příliš mnoho aktivit.
K židovské tematice se Hrbek vrátil na konci pořadu. „Moje maminka byla židovka, ale toto náboženství u ní nebylo dominantní. Já sám jsem pokřtěný katolík, ale myslím, že nezáleží na náboženském vyznání, ale na tom, jací jsme lidé a jak jeden druhému umíme pomoci. Sakrálním tématům jsem se věnoval v cyklu Brána naděje, je jedno, jestli je to budhismus, nebo šintoismus, jestli jste v Japonsku, nebo na Sibiři, nejdůležitější je lidství a být tady pro druhé,“ prohlásil Štreit. S publikem se také podělil o modlitbu, kterou jej maminka kdysi naučila a kterou si opakuje dodnes. Začínala slovy „Od hlavy až k patě obraz boží jsem…“ Zhasnutý sál atmosféru ještě umocnil.
Zbavit se vzorů
Jindřich Štreit ale také hodně mluvil o fotografování, o svých tématech, žácích, o novém cyklu Kde domov můj, o nové knize-objektu, tedy krabici s fotografiemi bezdomovců.
„Měl jsem vzory, Viktora Koláře, Dagmar Hochovou, Roberta Franka, Henri Cartier-Bressona… ale dobrý fotograf se vzorů brzy zbaví a jde si svou cestou. To učím i studenty.“
„A kterou fotografií ses ty stal Štreitem?“ nedalo to Hrbkovi.
„Tou první. Fotografoval jsem pohřeb, průvod na horizontu, trochu jsem si přidřepl a najednou jde z druhé strany hejno kačen – to jsem cvaknul. Od té doby jsem neudělal nic lepšího,“ prohlásil Štreit.
Být slavný
Řeč byla o výběru témat, o promarněných příležitostech a poučení z takových situací. Prvně se musí myslet a pak fotit, tvrdil Štreit. A také na dotaz z publika pak poradil, jak se stát slavným. „Nejdůležitější je práce. Nemyslet na to, jaký a jestli to bude mít efekt. Dnešní studenti chtějí být slavní, co nejrychleji a s co nejmenší námahou,“ posteskl si. Takovým radí, ať odejdou do Prahy nebo do New Yorku, tam jim to půjde snadněji. „Být slavný na Sovinci, to vyžaduje mnohem větší námahu,“ řekl.
Večerem se tradičně prolínal hudební doprovod v podání skupiny LocoPoco. Všem na jevišti na závěr nadšeně tleskal plný sál.
Cyklus talk show DH v DH, tedy Davida Hrbka v Divadle hudby, pokračuje v říjnu rozhovorem s osobním fotografem Václava Havla Tomki Němcem, v listopadu pak s reportážním fotografem Janem Šibíkem.