AKTUALITA | 3. 6. 2016
Za přítomnosti ministra kultury Daniela Hermana, olomouckého arcibiskupa Jana Graubnera a hejtmana Jiřího Rozbořila byla včera slavnostně otevřena nová stálá expozice Arcidiecézního muzea Ke slávě a chvále | Tisíc let duchovní kultury na Moravě II. Večer, během nějž byla také odhalena pamětní deska Evropského dědictví, byl zároveň oslavou desetiletého trvání muzea. Ministr Herman rovněž ocenil světoznámého sochaře a olomouckého rodáka Ivana Theimera.
Desetiletou existenci připomněl zástupce ředitele Muzea umění Ondřej Zatloukal. „Za zřízením muzea stál pokus o vytvoření místa se silným geniem loci vystavením děl se silným duchovním obsahem. Neobvyklá v této zemi je i forma spolupráce církve, státu a kraje,“ uvedl Ondřej Zatloukal.
Základy evropské kultury
„Tisíc let je časový úsek, který lidská paměť není schopna obsáhnout. Ale nyní, právě v době, kdy se často ptáme po hodnotách, které vybudovaly naši zemi, které vybudovaly základy evropské kultury – jsme tak na tom pravém místě,“ prohlásil na vernisáži ministr kultury Daniel Herman.
Za úžasnou označil ministr sílu, která stojí za hodnotami vystavených děl a jež odolala konkurenci času a nepřízni mnoha různých dob. „Fungování Arcidiecézního muzea ukazuje, jak požehnané jsou časy spolupráce mezi mocí státní a duchovní, a jak naopak smutné jsou časy, kdy tato spolupráce není,“ uvedl ministr.
Slovo a kořeny
Generální vikář Arcibiskupství olomouckého Josef Nuzík přátelskou spolupráci potvrdil. „Mezi Acidiecézním muzeem a Arcibiskupstvím olomouckým platí slovo,“ řekl. Ilustroval tak vztah obou institucí, který je sice podložen smluvně, ale platí v něm vše dohodnuté osobně. „Nejsou to jen exponáty, návštěvníci tohoto muzea by měli hledat a nacházet také něco hlubšího,“ dodal.
Arcibiskup Jan Graubner podotkl, že dnešní svět má problém s prázdnotou a hodnotovou orientací. „Právě pohled na krásu umění by mohl být dobrou inspirací. Křesťanské hodnoty ale nejsou jen v muzeu, archivu, knihovně nebo v nějakém mrazáku. Křesťanské hodnoty vznikají tam, kde se žije z křesťanských zásad,“ připomněl arcibiskup. Doufá, že návštěvníci muzea v něm budou objevovat kořeny křesťanské kultury a nebudou chtít jen užívat plodů.
Poděkování s výhledem
Muzeum uspořádalo desítky výstav, vydalo stovky knih, uspořádalo spousty přednášek, konferencí, workshopů a má rozsáhlou edukační činnost. Ředitel Michal Soukup na slavnostním večeru poděkoval kolegům, odborníkům, externistům, umělcům, politikům i dobrovolníkům, kteří se o chod Arcidiecézního muzea zasloužili. Vyjmenoval nejen instituce, ale jmenovitě i celou řadu lidí. Mezi nimi i svého předchůdce Pavla Zatloukala.
„Když jsme to otvírali před deseti lety, byl připraven středověký jarmark na Václavském náměstí a řada živých obrazů. Ale přesně na minutu se spustil strašlivý liják. Když skončily všechny improvizace a já jsem zdrcený vycházel z brány, tak mi jeden kolemjdoucí říkal, že nemám být smutný, že nám to shora pěkně pokřtili,“ vzpomněl emeritní ředitel.
„Měl bych žárlit, ale nežárlím, naopak jsem nadšený, muzeum a kolegové jsou o několik pater výš, než jsme byli před deseti lety, což je dobře a je to doklad, že Evropa ještě všude neupadá,“ řekl Pavel Zatloukal.
Hejtman Jiří Rozbořil na vernisáži zdůraznil, že Arcidiecézní muzeum patří mezi nejnavštěvovanější památky Olomouckého kraje. „Má skutečně světovou úroveň. Ročně jím projde kolem osmdesáti tisíc návštěvníků,“ uvedl hejtman. Zároveň ale apeloval na vytvoření „protiváhy“ v podobě Středoevropského fóra. Které by staré a duchovní umění doplnilo současným kontextem.
Nová expozice
Obměna stálé expozice klade důraz na olomoucké baroko. Ministr Herman po prohlídce muzea prohlásil, že je nadšený. „Je to mimořádně krásný celek, ukazuje bohatství duchovní kultury a to na čem spočívá identita naší země a společnosti,“ objasnil. Oslovilo jej i El Grekovo plátno Klanění pastýřů zapůjčené z Metropolitního muzea v New Yorku. „Každému doporučuji návštěvu a ne jednu, já se sem také rád vracím,“ dodal ministr.
Ten večer ministr také ocenil sochaře Ivana Theimera, předal mu cenu za šíření dobrého jména české kultury Artis Bohemiae Amicis. Podle jeho slov Theimerovo dílo ukazuje, že i v 21. století je možné vycházet z prastarých moudrých filozofických věcí a ukazovat je současnému člověku.
Fotografie: Markéta Ondrušková, Zdeněk Sodoma, Tereza Hrubá