Arcidiecézní muzeum nabízí unikátní středověké rukopisy

Bratr Bertold OP z Freiburgu (?) (13.–14. století), Ein Seger oder ein Wircker der Tugent, Německo, 70. léta 15. století
Bratr Bertold OP z Freiburgu (?) (13.–14. století)
TISKOVÁ ZPRÁVA
  • VÝSTAVA: Kroměřížská zámecká knihovna III. Rukopisy 9. – 16. století
  • TERMÍN: 05 09 – 28 10 2024
  • VERNISÁŽ: 05 09 2024 v 18:30
  • MÍSTO: Arcidiecézní muzeum Olomouc, kaple sv. Jana Křtitele
  • KURÁTORKA: Jana Hrbáčová
  • GRAFICKÝ DESIGN: Petr Šmalec
  • RESTAUROVÁNÍ EXPONÁTŮ: Karel Křenek
  • KONZEROVÁNÍ A PŘÍPRAVA EXPONÁTŮ: Tomáš Guľaš
  • ARCHITEKTONICKÉ ŘEŠENÍ: Vlastimil Sedláček
  • INSTALACE VÝSTAVY: Ondřej Žák, Vlastimil Sedláček, Filip Šindelář
  • ZAPŮJČITEL: Arcibiskupství olomoucké

Nejstarší rukopis z Kroměřížské zámecké knihovny – francouzský Gregoriánský sakramentář z 2. poloviny 9. století psaný karolinskou minuskulou – bude jedním z unikátů, které nabídne návštěvníkům Arcidiecézního muzea Olomouc od 5. září 2024 výstava rukopisů ze sbírek Arcibiskupství olomouckého. Budou zde však k vidění i další jedinečná díla, například francouzská bible z 2. čtvrtiny 13. století či italské chorální knihy z kláštera sv. Ondřeje ve Faenze z 13. až 16. století.

„Výstava představí středověké a raně novověké rukopisy uložené v knihovně Arcibiskupského zámku v Kroměříži. Mnohé z nich byly nově autorsky určeny či datovány v rámci podrobného studia sbírky, jehož výsledkem je katalog připravený autorským týmem specialistů,“ říká Jana Hrbáčová, kurátorka Muzea umění Olomouc.

V kroměřížské sbírce rukopisů jsou nejčastěji zastoupena liturgická díla – misály, chorální knihy, bible, ale také modlitební knihy drobného formátu určené pro soukromé rozjímání. Knihovna uchovává i teologické spisy, právnické kodexy a knihy věnované astrologii, logice a lékařství. Mnoho rukopisů je bohatě zdobeno iluminacemi.

„Bohatě dekorovány jsou především bible, které obsahují ilustrace k jednotlivým kapitolám textu, například na výzdobě české Bible Duchka z Mníšku z roku 1433 se podílelo pět malířů. Výzdobu nesou i monumentální liturgické zpěvníky, stejně jako misály a knihy hodinek, které obsahují iluminace vztahující se k jednotlivým modlitbám v průběhu dne. Bohatě zdobené jsou často i teologické spisy, jako třeba výbor z díla sv. Bernarda z Clairvaux,“ vyjmenovává Jana Hrbáčová.

Výstava vzácných rukopisů bude k vidění v kapli sv. Jana Křtitele, která byla původně postavena v 1. polovině 15. století jako budova kapitulní knihovny. Návštěvníci se tak mohou přenést do doby, kdy tyto prostory ukrývaly nejstarší knižní poklady olomoucké diecéze. „Vzhledem k citlivosti středověkých knih na klimatické a světelné podmínky se výstava uskuteční ve dvou etapách, během nichž se knihy budou střídat,“ doplňuje autorka výstavy. Návštěvníci uvidí exponáty ve vitrínách, ale mají možnost jimi i listovat. Nikoliv však fyzicky, ale virtuálně – všechny rukopisy kroměřížské knihovny jsou totiž digitalizované a součástí každého z nich je QR kód s odkazem na konkrétní dílo. Zájemci si odkaz jednoduše načtou telefonem a mohou si celý rukopis prohlédnout

QR kód - digitalizované rukopisy z Kroměřížské zámecké knihovny
QR kód s odkazem na digitalizované rukopisy z Kroměřížské zámecké knihovny.

KATALOG

Výsledkem podrobného výzkumu arcibiskupské sbírky rukopisů je také katalog připravený týmem specialistů: Štěpánem Kohoutem a Daliborem Havlem (kodikologie), Miroslavem Vepřkem (slavistika), Jiřím Glonkem (knižní vazba) a Janou Hrbáčovou (knižní malba).

„Publikaci jsme pojali způsobem, který kombinuje formu klasického vědeckého katalogu rukopisů s formou katalogu muzejních sbírek. Jeho součástí je tedy nejen kodikologický popis a podrobný rozpis obsahu jednotlivých rukopisů, ale také podrobný popis a uměleckohistorické zhodnocení jejich malířské výzdoby, doplněné bohatým obrazovým doprovodem,“ dodává editorka katalogu Jana Hrbáčová.

Kroměřížská zámecká knihovna III. Rukopisy 9. - 16. století