Architektura studené války nebyla jen šedivá

Jsou dědictvím socialistické architektury jen šedivé paneláky? Určitě ne! Patří k nim i vesmírné talíře, věže jako rakety, UFO-mosty, hotely-pyramidy, mrakodrapy-hvězdy, budovy-sochy, kostely-stany či mešity-lunety. Nikoli nudná a jednotvárná výstavba, ale výjimečné a neobvyklé projekty ve střední Evropě z období studené války jsou tématem nové výstavy Mezinárodního kulturního centra v Krakově.

Návštěvníci uvidí téměř 400 objektů od Estonska po Makedonii, od Tallinnu po Skopje, ale také přes Berlín, Prahu, Bratislavu, Vilnius, Kyjev, Budapešť, Lublaň, Záhřeb, Sarajevo, Bělehrad a Bukurešť. A také z Olomouce.

Socialistická moderna dnes prochází důkladným přehodnocením. Náhlý konec komunismu znamenal, že jeho architektonické úspěchy se náhle staly problematickým dědictvím. Po třech desetiletích, kdy ideologie zatuchla, je možné zkusit stanovit jinou diagnózu – novou nebo alespoň bez negativních emocí. Pohled prizmatem nejvýraznějších děl a tvůrců ukazuje rozmanitost forem a umožňuje pochopení souvislostí. Architektura není politická kopie, a proto socialistická moderna vyžaduje opětovné čtení. Bez pověr a bez předsudků. „Socialistická moderna vypadala stejně jako ta na druhé straně železné opony. Ať se nám to líbí nebo ne, bývalé socialistické země jsou součástí globální zkušenosti s modernitou. Na rozdíl od všeobecného přesvědčení pronikaly znalosti, kultura a myšlenky v mnoha směrech uvnitř i vně bloků, takže obraz sociálního modernismu je složitější a méně zřejmý než stereotyp bipolárního světa. Proto je tak fascinující,“ zdůrazňuje spoluautor výstavy Łukasz Galusek.

I v nepříznivých podmínkách si někteří socialističtí tvůrci dokázali zachovat originalitu a uměleckou autonomii. Mnozí drželi určitou kontinuitu, věrnost étosu své profese a respektovali úspěchy svých předchůdců. S tímto pozadím si vyvinuli individuální styl a mnoho jejich děl získalo status ikon. „Socmodernismus vyrůstal v době, kdy lidé chtěli zapomenout na hrůzy války a upírali pohled s nadějí do budoucnosti. Do měst na obou stranách železné opony vtrhly na konci 50. let, inspirovány prvními lety do vesmíru, tekuté tvary betonových budov připomínající talíře nebo rakety a nově definovaly kulturní krajinu Evropy. Studená válka znamenala, že jsme na dlouhou dobu potlačovali z našeho vědomí a ze svého okolí četné – často ty nejlepší – projekty a umělecká díla té doby,“ vysvětluje spolukurátor výstavy Michał Wiśniewski.

Návrhy, modely a umělecká díla pocházejí mimo jiné ze sbírek: Centra architektury ve Vídni, Chorvatského muzea architektury a Muzea moderního umění v Záhřebu, Národní galerie v Praze, Muzea architektury a designu v Lublani, Muzea architektury ve Vratislavi, Muzea estonské architektury a Muzea umění KUMU v Tallinnu, Muzea umění v Olomouci, Slovenské národní galerie v Bratislavě, Městského muzea v Tychy, Institutu dokumentace architektury Slezské knihovny, Katovického historického muzea, Univerzity svatých Cyrila a Metoděje ve Skopje a z mnoha soukromých sbírek.

Výstava „Socmodernismus. Architektura ve střední Evropě v době studené války“ se koná v Mezinárodním kulturním centru v Krakově do 19. 1. 2025.