AENIGMA | Sto let antroposofického umění

19. 3. – 26. 7. 2015
Muzeum moderního umění | Trojlodí

KONCEPCE VÝSTAVY | Reinhold J. Fäth, David Voda
KURÁTOŘI | Ivo Binder, Reinhold J. Fäth, David Voda 
TEXTY | Reinhold J. Fäth 
PŘEKLADY | Karel Pechal
PRODUKCE | Štěpánka Bieleszová, Alexandr Jeništa
VÝTVARNÉ A ARCHITEKTONICKÉ ŘEŠENÍ | Andrea Hitsch, Christian Hitsch 
MOBILIÁŘ A STAVBY | Roman Brenza Truhlářství, Malířství Jaroslav Hošák, Umělecké stolařství Šlezar, Stavby suchých konstrukcí Milan Tomeček
LAZURNÍ VÝMALBA | Andrea Hitsch, Christian Hitsch 
GRAFICKÝ DESIGN | Petr Šmalec
INSTALACE, OSVĚTLENÍ | Marek Novák, Vlastimil Sedláček, Michal Soukup, Filip Šindelář 
PŘÍPRAVA EXPONÁTŮ | Dalibor Sedlák, Veronika Wanková
PROPAGACE | Petr Bielesz
VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY | Michaela Johnová-Čapková, David Hrbek, Michaela Terčová 
EXPONÁTY | Albert Steffen-Stiftung, Dornach (CH), Biblioteca Enigmatica, Olomouc (CZ), Biblioteka Narodowa w Warszawie, Warszawa (PL), Gerard & Elisabeth Wagner-Verein, Arlesheim (CH). Karl König Archiv, Berlin (DE), Karl König Archive, Aberdeen (UK), Kunstmuseum Moritzburg, Halle (DE), Kunstsammlung Goetheanum, Dornach (CH), Lvivska nacionalna galereja mystěctv im. B. H. Voznickoho, Lviv (UA), Muzeum umění Olomouc, Olomouc (CZ), Muzeum w Chrzanowie im. Ireny i Mieczysława Mazarakich, Chrzanow (PL), Národní knihovna Praha – Slovanská knihovna, Praha (CZ), Rudolf Steiner Archiv, Dornach (CH), Sammlung Fäth, Apolda (DE), Schreinerei Baukunst GmbH, Dornach (CH), Stiftelsen Hilma af Klints Verk, Järna (S)
SOUKROMÍ ZAPŮJČITELÉ | Berlin (DE), Dornach (CH), Droždín, Olomouc, Praha, Samotišky, Senešnice, Ústí nad Labem (CZ)
VÝSTAVU PODPOŘILI | Anthroposophische Gesellschaft in Deutschland, Česko-německý fond budoucnosti, Festa servis, s. r. o., Olomouc, Karl König Institut für Kunst, Wissenschaft und soziales Leben, Berlin, Ministerstvo kultury ČR, Statutární město Olomouc
PARTNEŘI PROJEKTU | Arbor Vitae, Kunstmuseum Moritzburg, Moravské divadlo Olomouc, Sluňákov – Centrum ekologických aktivit města Olomouce, o. p. s.

Malířství, sochařství, grafika, architektura, design, nábytek, knihy, oděvy, šperky i hračky – všechny tyto umělecké a řemeslné obory budou zastoupeny na výstavě Aenigma, kterou v Muzeu moderního umění v Olomouci zahajují 19. března. Co více než stovku tvůrců z let 1911-2011 spojuje? Inspirovala je antroposofie, tedy duchovní nauka rakouského filozofa Rudolfa Steinera. Výstava, na níž se zápůjčkami podílejí instituce a sběratelé z Německa, Švýcarska, České republiky, Švédska, Polska a Ukrajiny, je celosvětově prvním pokusem o shrnutí stoleté historie antroposofického umění a jeho začlenění do dějin výtvarné kultury.

Dílo filozofa, přírodovědce, pedagoga, architekta a dramatika Rudolfa Steinera (1861–1925) se stalo zdrojem inspirace pro celou řadu umělců a uměleckých oborů. „Antroposofie, kterou sám Steiner charakterizoval jako stezku poznání, jež vede ducha v člověku k duchu v kosmu, skýtá bohatství duchovních impulsů pro umělecké vnímání i pro uměleckou tvorbu,“ vysvětlil spoluautor koncepce výstavy s tím, že počátky antroposofického umění se pojí s rokem 1913, kdy ve švýcarském Dornachu, u rostoucího sídla Antroposofické společnosti zvaného Goetheanum, vznikla umělecká a reformní kolonie. 

Zatímco sám Steiner byl jako umělec v poslední době doceněn, inspirace jeho myšlenkami je dosud podle Vody zdokumentovaná pouze v souvislosti s takovými uměleckými veličinami, jako jsou Piet Mondrian a Vasilij Kandinskij nebo Joseph Beuys a Karel Malich. „Samotné antroposofické umění, tedy autorky a autoři, kteří se Steinerem přímo spolupracovali nebo jej následovali, stále na komplexní představení a odborné zpracování čekalo. A my jsme se vydali právě tímto směrem,“ přiblížil motivaci k uspořádání mezinárodního projektu Voda.

Výstava sleduje vývoj antroposofického umění od švýcarských počátků až po současnost. Jeho různorodost se odráží již ve výčtu zastoupených uměleckých oborů a řemesel: malířství, sochařství, grafika, architektura, nábytek, design, oděvy, šperky, hračky, knihy. „Velkou část exponátů vystavíme vůbec poprvé. Jedná se hlavně o předměty zapůjčené významným německým sběratelem Reinholdem Fäthem,“ upozornil Voda.

Představit sto let antroposofického umění prostřednictvím ukázek z tvorby více než stovky tvůrců přitom není snadný úkol, protože díla jsou rozeseta po celé Evropě. „Exponáty dorazí z veřejných i soukromých sbírek z Dornachu, Berlína, Stockholmu, Varšavy, Prahy, Budapešti, ale také ukrajinského Lvova. Tento transport byl vzhledem k situaci na Ukrajině velmi náročný, ale nakonec vše dobře dopadlo,“ podotkla produkční výstavy Štěpánka Bieleszová.

Jak upozornil Voda, mezi více než stovkou vystavujících autorů je i hvězda prestižních výstavních síní, švédská teosofka a antroposofka Hilma af Klintová (1862–1944). „Její mistrovské abstraktní kompozice doslova otřásly dějinami abstrakce. V posledních letech se stala výtvarnou celebritou. Vystavovala v New Yorku, Paříži, Mnichově, Berlíně i na benátském Bienále,“ vyzdvihl význam švédské malířky s tím, že v Čechách bude její dílo k vidění teprve podruhé. „Z Nadačního fondu Hilmy af Klintové ve švédské Järně se nám podařilo zapůjčit vynikající obraz Labuť a kresbu,“ doplnil historik umění.

Za zcela zásadní pro představu o dobovém kontextu pak ředitel olomouckého muzea Michal Soukup považuje zápůjčku z Muzea umění Moritzburg v německém Halle. „Kolegové nám zapůjčí dílo Alexeje von Jawlenského, průkopníka světové abstrakce,“ řekl a dodal, že s muzeem v Halle intenzivně jedná o termínu reprízy výstavy Aenigma.

Zvláštní pozornost si podle Vody zaslouží i náročná instalace v sále Trojlodí, která v historii Muzea umění Olomouc nemá obdobu. „Antroposofické umění tíhne ke Gesamtkunstwerku, tedy spojování více druhů umění. Chceme, aby tuto uměleckou syntézu zažili návštěvníci na vlastní kůži. Proto jsme přímo do expozice instalovali trojici obytných ´pokojů´, a to Dětský pokoj, Obytný pokoj a Meditační místnost,“ popsal originální pojetí, které návštěvníky překvapí nejen vestavbami, ale také pestrobarevnou lazurní výmalbou minerálními přírodními pigmenty. Autor architektonického a výtvarného řešení výstavy, švýcarský architekt, designér a sochař Christian Hitch, pojímá výstavní prostor jako stezku poznání. „Ta končí v klenotnici, kde ukážeme bohatství a šíři antroposofického šperkařství a práci s barevnými skly,“ doplnil.

Důležitou součástí projektu Aenigma je rovněž stejnojmenná publikace, kterou v jarních měsících vydá nakladatelství Arbor vitae v české, německé a anglické mutaci. Kniha shrne výsledky mnohaletého bádání a podle Vody má ambice být základní, metodickou prací v oblasti antroposofického umění.

Výstavu doplňuje bohatý doprovodný program, na jehož přípravě Muzeum umění spolupracuje i s Centrem ekologických aktivit města Olomouce Sluňákov. Součástí projektu přitom byla již v loňském roce premiéra inscenace opery Pád Antikrista v Moravském divadle Olomouc, jejíž autor, německo-židovský skladatel Viktor Ullmann byl antroposofickými ideami hluboce ovlivněn. „Moravské divadlo má v této souvislosti pro návštěvníky výstavy Aenigma jedinečnou nabídku. Po předložení u nás zakoupené vstupenky získají desetiprocentní slevu na vstupném na reprízy opery, která nedávno získala cenu na pražském Festivalu hudebního divadla Opera 2015,“ doplnil ředitel Soukup.

Partneři: