Po víkendu zavíráme Zdíkův palác, končí také dvě výstavy
soukromá věc
Končící výstava Soukromá věc představuje v Muzeu moderního umění nejen průřez tvorbou Zbyňka Sekala (1926–1998), ale jedná se především o pokus otevřít divákovi jeho vnitřní svět jako prostor paměti, úzkosti, řádu i ticha. Vedle vybraných plastik, asambláží a schránek vstupují do výstavy také jeho vlastní slova ve formě úryvků z deníků a osobních myšlenek, které vytvářejí intimní souřadnice autorovy lidské přítomnosti. Výstava se může uskutečnit díky daru do sbírky Muzea umění Olomouc z pozůstalosti umělcovy ženy Christine Sekal.
V neděli 4. 10. v 15.30 budete mít také poslední možnost jít na komentovanou prohlídku výstavy Zbyňkla Sekala se zasvěceným výkladem kurátorky Olgy Š. Staníkové.

Mezičasy
Výstava Mezičasy propojuje tvorbu tří autorů někdejší ostravské skupiny VY3 — sochaře Jaroslava Koléška a malířů Aleše Hudečka a Kataríny Szanyi. Všichni tři vstupují do prostoru Arcidiecézního muzea Olomouc s cílem navázat dialog mezi současným uměním a geniem loci středověké kaple sv. Jana Křtitele a přilehlého gotického ambitu. Nejvýraznější vstup představuje instalace několika bronzových plastik Jaroslava Koléška, které zaplňují prostor kaple. Autorův lehce provokativní tón jeho výtvarného vyjadřování do jisté míry „narušuje“ zpracování jinak tradičních existenciálních témat, v nichž rezonují láska, spravedlnost, zpověď a soucit.

Zdíkův palác
Románsko-gotický biskupský palác tvoří jeden turisticky atraktivní celek s Arcidiecézním muzeem. Dosud se můžete setkat i s pojmenováním Přemyslovský palác, které vzniklo díky domněnce, že se jednalo o sídlo olomouckých údělných přemyslovských knížat. Ve skutečnosti se jednalo o rezidencí olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka, jedné z nejvýznamnějších osobností českých dějin 12. století. Vznik olomoucké rezidence souvisí s výstavbou kostela sv. Václava, který založil na počátku 12. století olomoucký kníže Svatopluk. Stavbu dokončil právě biskup Zdík. V sousedství kostela si nechal postavit reprezentační palác, k němuž přiléhala menší křížová chodba obdélníkového půdorysu a kapitulní dům určený pro společný život kněží.