Muzeum nabízí fascinující malby László Laknera

László Lakner: Švadleny poslouchají Hitlerův projev, 1960, olej na plátně, 70 × 100,5 cm. Muzeum výtvarného umění – Maďarská národní galerie, Budapešť (sbírka: Roberto Tosi).
László Lakner: Švadleny poslouchají Hitlerův projev, 1960, olej na plátně, 70 × 100,5 cm. Muzeum výtvarného umění – Maďarská národní galerie, Budapešť (sbírka: Roberto Tosi).

Provokativní obraz Švadleny poslouchají Hitlerovu řeč zobrazuje život v totalitní společnosti a mechanismy, jež diktatury využívají: masovou psychózu, manipulaci, propagandu. Na začátku své kariéry jej koncem 50. let minulého století namaloval maďarský malíř László Lakner (*1936), nyní jedna z nejvýraznějších postav maďarské i evropské neoavantgardy. Není divu, že v době vrcholící komunistické totality byla Laknerova produkce veřejnosti nedostupná. Nabádala totiž ke kritickému zamyšlení se nad minulostí v době, kdy se maďarská společnost ještě nevyrovnala s traumatem holocaustu či krvavě potlačené protisovětské revoluce v roce 1956. Obraz nakonec skončil v soukromé sbírce v Itálii a autor sám v 70. letech emigroval do Německa.

Provokativní obraz Švadleny poslouchají Hitlerovu řeč zobrazuje život v totalitní společnosti a mechanismy, jež diktatury využívají: masovou psychózu, manipulaci, propagandu. Na začátku své kariéry jej koncem 50. let minulého století namaloval maďarský malíř László Lakner (*1936), nyní jedna z nejvýraznějších postav maďarské i evropské neoavantgardy. Není divu, že v době vrcholící komunistické totality byla Laknerova produkce veřejnosti nedostupná. Nabádala totiž ke kritickému zamyšlení se nad minulostí v době, kdy se maďarská společnost ještě nevyrovnala s traumatem holocaustu či krvavě potlačené protisovětské revoluce v roce 1956. Obraz nakonec skončil v soukromé sbírce v Itálii a autor sám v 70. letech emigroval do Německa.

Obdivuhodná Laknerova velkoformátová plátna i další práce tvořící průřez dílem letos 88letého umělce vystavuje Muzeum umění Olomouc do 19. května 2024.

Tvorba László Laknera se vyznačuje se vyznačuje tematickou a stylovou rozmanitostí i neustálým experimentováním. „Většinu z prezentovaných děl představují malby, které doprovází kresba či autorská kniha, ale součástí expozice je také projekční sál s autorovou videoartovou produkcí,“ upřesňuje kurátorka výstavy Barbora Kundračíková.

„Dlouhodobě máme tendenci podceňovat tvorbu autorů středoevropského a východoevropského původu, případně ji zcela opomíjet. Lakner ale patří ke skutečně globálním umělcům. Jeho tvorba sahá od rané figurativní malby přelomu 50. a 60. let přes hyperrealismus a fotorealismus až ke konceptuálním projektům, paralely lze snadno vidět v díle Milana Knížáka či Jiřího Valocha. Je navíc příkladem autora, který obraznost dokáže zobecnit, rozvíjet v rámci historických či literárních konotací – odtud reminiscence Duchampa, Leonarda či Paula Celana,“ říká Barbora Kundračíková. „Odlišné stylové tendence či témata se v jeho tvorbě nevylučují, naopak – navzájem se rozvíjejí a obohacují.“

„Dlouhodobě máme tendenci podceňovat tvorbu autorů středoevropského a východoevropského původu, případně ji zcela opomíjet. Lakner ale patří ke skutečně globálním umělcům. Jeho tvorba sahá od rané figurativní malby přelomu 50. a 60. let přes hyperrealismus a fotorealismus až ke konceptuálním projektům, paralely lze snadno vidět v díle Milana Knížáka či Jiřího Valocha. Je navíc příkladem autora, který obraznost dokáže zobecnit, rozvíjet v rámci historických či literárních konotací – odtud reminiscence Duchampa, Leonarda či Paula Celana,“ říká Barbora Kundračíková. „Odlišné stylové tendence či témata se v jeho tvorbě nevylučují, naopak – navzájem se rozvíjejí a obohacují.“

To, co činí Laknera jedinečným, je jeho stylová rozmanitost a popření osobního stylu. „V tomto ohledu lze jeho tvorbu přirovnat k té Gerharda Richtera. Společným záměrem je konceptualizace malby a vytvoření ,panoramatického‘ přehledu možných forem a způsobů vzniku obrazu,“ vysvětluje spoluautor výstavy Dávid Fehér, přední znalec maďarské neoavantgardy a autor zatím poslední Laknerovy monografie. „Tato olomoucká výstava přináší komplexní přehled Laknerovy tvorby a odráží jeho nekonečné experimentování. To je jeden z důvodů, proč je název Infinitum mimořádně výstižný,“ dodává ředitel Středoevropského výzkumného institutu pro dějiny umění (KEMKI) a kurátor Muzea výtvarných umění v Budapešti.

Součástí výstavy je reinstalace stálé expozice Století relativity, v níž budou dočasně figurovat nejen Laknerova díla, ale také práce vybraných středoevropských osobností, Daniela Fischera, Danuty Urbanowicz, Daniela Pitína či Daniela Balabána.

Výstavní projekt vznikl na základě institucionální podpory dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumné organizace poskytované Ministerstvem kultury. Připraven je ve spolupráci s Muzeem výtvarného umění – Maďarskou národní galerií v Budapešti a galerií MODEM Debrecen. Mezi zapůjčiteli figuruje řada veřejných institucí a soukromých sbírek.

VÝSTAVA: László Lakner. Infinitum

TERMÍN: 29 02 – 19 05 2024
VERNISÁŽ: 29 02 2024 v 18:30
MÍSTO: Muzeum moderního umění, Trojlodí
KURÁTOŘI: Dávid Fehér, Barbora Kundračíková
ARCHITEKTONICKÉ ŘEŠENÍ: Barbora Bělunková
INSTALACE: Michal Soukup, Vlastimil Sedláček, Filip Šindelář, Daniel Opletal
RESTAUROVÁNÍ, KONZERVOVÁNÍ: Anna Píšťková, Toby Pospíšilů
GRAFICKÝ DESIGN: Petr Šmalec
EDUKACE: David Hrbek, Denisa Tessenyi