AKTUALITA | 16. 2. 2018

Fenomén sdíleného bydlení jeho výhody i nevýhody, vzpomínky obyvatel i utopistické návrhy kolektivních domů si můžete už jen do neděle prohlédnout na výstavě Bydlet spolu | České kolektivní domy.

Obyvatelé těchto domů měli k dispozici prádelnu, knihovnu, tělocvičnu, restauraci nebo školku. Podle autora výstavy Huberta Guzika se jedná o architektonický fenomén 20. století. Výstava mapuje podoby kolektivního byldení v Československu.

„Je třeba si uvědomit, že v době, kdy kolektivní domy vznikaly, přinášely svým obyvatelům nevídaný komfort. Je to vidět na příkladu nejznámějšího domu tohoto typu u nás – v Litvínově, jehož výstavba začala v roce 1948. Byty byly poměrně velké, pro rodiny s dětmi dokonce mezonetové, vybavené nábytkem na míru. Vytápění zajišťovalo podlahového topení, k dispozici byla společná prádelna, sušárna a mandl, obchod, kadeřnice i krejčová. Do jeslí a školky rodiče s dětmi sjížděli výtahem, najíst jste se mohli za pár korun v místní restauraci. Volný čas bylo možné trávit v tělocvičně, fotokomoře či knihovně. Bylo to vlastně takové město ve městě,“ popisuje kurátorka výstavy Klára Jeništová.

Také v Olomouci dodnes stojí jeden kolektivní dům – Hotelový dům ve Velkomoravské ulici, který je zajímavý hned z několika hledisek. „Architekti Tomáš Černoušek, Karel Dolák a statik Jiří Zrotal na tomto experimentálním projektu pracovali ve svém volném čase bez nároku na honorář, ale s vidinou jeho smysluplnosti. Tento dům se stal předobrazem desítek dalších, které vyrostly po celé republice v následujících desetiletích. Byl určen svobodným jednotlivcům a bezdětným párům, pro něž představoval jakýsi přechodný článek v cestě za samostatným rodinným bydlením,“ říká Jeništová.

Rozhovor Českého rozhlasu Olomouc s autorem výstavy Hubertem Guzikem najdete ZDE.

Končí i Fragment T.D

Druhá končící výstava představuje tvorbu Monogramisty T. D – významné osobnosti československé výtvarné scény druhé poloviny dvacátého století. Tento výtvarný umělec, pedagog a literát je zastoupen 28 díly v muzejních sbírkách obrazů, fotografie, grafiky a autorské knihy a právě z nich vznikla i výstava Fragment T. D. 

Sám Monogramista T.D, vlastním jménem DezidEr Tóth patří rovněž k autorům, které sledujeme v rámci projektu Central European Art Database.

Březen bude patřit kresbě

Výstavní prostory, ale nezůstanou dlouho prázdné. V Galerii Muzea moderního umění nahradí Fragment T.D už 8. března další výstava z cyklu Pohledy do sbírek, a to Malíř sběratelem | Kresba a grafika ze sbírky ak. mal. Miloslava Holého. V salonu a kabinetu pak budou od středy 21. března k vidění díla olomoucké kreslířky Inge Koskové.