Český nebo moravský sochař

Český nebo moravský sochař

Pieta ze sbírky kanovníka Křiváka, (Praha), kolem 1390–1400

opuka, polychromie; výška 74 cm, Olomouc, kostel sv. Václava, zapůjčeno do stálé expozice Arcidiecézního muzea Olomouc 

Pieta ze sbírky kanovníka Křiváka patří k nejkvalitnějším pietám krásného slohu, které se v Evropě dochovaly. Představuje trůnící Pannu Marii s Kristem položeným na matčině levém koleni a přidržovaným pod zády její pravicí. Ježíš spočívá na jejím klíně v diagonální poloze, s rukama zkříženýma v úrovni boků. Jeho tělo nese známky prožitého utrpení – zpod trnové koruny vtisknuté do čela stékají praménky krve až na hruď, pootevřené oči a ústa připomínají chvíli jeho posledního výdechu na kříži a z rány v pravém boku prýští krev, stékající přes bílou roušku, halící boky až k chodidlům. Panna Maria je zahalena do bílého pláště s modrým rubem a její hlavu pokrývá bílá rouška, na temeni hojně zbrocená Kristovou krví. Kapky krve barví také plášť na Mariiných ramenou, jak stála pod křížem. Zatímco Mariina pravá ruka něžně podpírá synovo tělo, její levá ruka se dotýká roušky na hrudi v soucitném gestu, jemuž odpovídá také náklon Mariiny hlavy směrem ke Kristově tváři. Mariina tvář, lemovaná kadeřemi zlatých vlasů, je tváří půvabné mladé dívky. V jejím obličeji se zračí hluboký žal, umocněný doruda vyplakanýma očima. Také slzy, které z nich kanou, jsou krvavé, zbarvené rumělkou do červena. Analýza kamene prokázala, že Pieta byla vytvořena v pražské dílně, která produkovala sochy tohoto typu nejen pro tuzemské, ale také zahraniční objednavatele. Důkazem toho je Pieta z hornobavorského kláštera Seeon (Mnichov, Bayerisches Nationalmuseum), jež je Křivákově pietě velmi blízká. Mistrné sochařské opracování opuky doplňuje polychromie s cílem dosáhnout co nejrealističtějšího vzezření sochy. Při bližším pohledu nalezneme i takové detaily, jako jsou jemné rýhy na rouškách halících Kristovy boky a vlasy Panny Marie, které mají navodit dojem struktury skutečné tkaniny, Kristovu krev v několika podobách – stékající z rány v boku, ale i prosakující bílou rouškou, a dokonce lesknoucí se slzy Panny Marie z pryskyřice zbarvené rumělkou. Typy zobrazených postav prozrazují inspiraci malbami Mistra Třeboňského oltáře (zejména Roudnické madony a Kladení do hrobu Třeboňského oltáře). Je pravděpodobné, že Křivákova pieta je jednou z prvních soch tohoto námětu, které zobrazují Pannu Marii jako mladou dívku, na rozdíl od většiny piet z této doby, jež dále pokračovaly v tradici parléřovské huti a zobrazovaly Matku Boží v jejím skutečném věku. Na Křivákově pietě se ovšem v tomto smyslu zcela stírá rozdíl mezi pietou a krásnou madonou, což je směr, kterým se bude sochařství krásného slohu ubírat i v dalších desetiletích. Panna Maria zde již není vyobrazena jen jako truchlící matka, ale také jako Církev předkládající věřícím k adoraci Tělo Kristovo.

Jana Hrbáčová

Fotogalerie
Pieta ze sbírky kanovníka Křiváka (Praha), kolem 1390–1400


Dnešní otevírací doba

Arcidiecézní muzeum Olomouc zavřeno
Muzeum moderního umění otevřeno
Arcidiecézní muzeum Kroměříž zavřeno

Středa | 28. 7. 2021

Dnes je otevřeno


Pokladna otevřená út–ne 10-18 hodin, Rezervace na pokladna@olmuart.cz
telefon: 585 514 241

16 Otevřených výstav

Přihlásit se k odběru novinek

 
© MUZEUM UMĚNÍ OLOMOUC 2016