Fotografický cyklus Elišky Blažkové zachycující kulturu a život ultraortodoxních Židů v nejkonzervativnější židovské čtvrti na světě – Mea Shearim v Jeruzalémě. Autorka dokumentuje dění během vysokých svátků i každodenní život obyvatel čtvrti. Snímky pootevírají dveře také do prostředí ultraortodoxních židovských rodin, kde fotografka sleduje v neposlední řadě i nelehkou roli mnohonásobných matek, které plozením velkého počtu potomků statečně usilují o opětovné rozšíření židovské populace, jež byla v minulosti téměř zničena.
Galerie Café Amadeus, 19. 9. 2016 – 27. 11.2016
Vystoupení česko-německého instrumentálního tria, které se ve svých rytmických i hloubavých melodiích a improvizacích inspiruje klezmer a jidiš hudbou původem z východní Evropy. Tři instrumentalisté vdechují melodiím atmosféru zašlých časů a předávají tak posluchačům půvab a hravou lehkost lidových tanečních melodií, jejich pulsujících rytmů a snových fantazií.
Tereza Rejšková – housle
Jonathan Jura – klavír
Jeaninne Jura – klarinet, basklarinet, flétna
Děj našeho příběhu se odehrává na počátku 20. století v předrevolučním období v ukrajinské vsi Anatěvce na pozadí příchodu tragických událostí. Střet tradičního, konzervativního světa a nového, reformního myšlení mladé generace je zde vykreslen na příběhu chudého mlíkaře Tovjeho a jeho rodiny. Dcery se chtějí vdávat, ale pozor, ženicha si chtějí vybrat samy! A to se Tovjemu moc nelíbí, ale co nadělá – "je to jinej svět".
Přestože se děj hry odehrává před sto lety v malé ukrajinské osadě Anatěvka, odkud jsou místní Židé vyhnáni a následně roztroušeni po celém svetě, nabízí se tu spojitost i s naším městem, který je odsunem místní židovské komunity taktéž poznamenán, i když za trochu jiných, ale vlastně hodně podobných okolností. V dnešním světě, plném bezpráví a lidského egoismu nám právě tato inscenace umožní setkat se s nádhernou lidskou soudržností, humorem, vzájemnou láskou a nezkrotnou touhou žít.
Hraje Divadlo D6K, Holešov
Režie Vladimíra DVOŘÁKOVÁ
Hudební nastudování Kateřina JURÁŠKOVÁ , Magdaléna KUČERKOVÁ
Pohybová spolupráce Eva NEJEDLÁ
Výprava Vladimíra DVOŘÁKOVÁ
Světla, zvuk Milan VÁVRA
Kostýmy ušila Gabriela VEVERKOVÁ
|
OSOBY A OBSAZENÍ |
||
| mlíkař Tovje | Miroslav DVOŘÁK | |
| jeho žena Golda | Ivona VÁVROVÁ | |
| ejich dcery Cajtl | Helena JANDOVÁ | |
| Hodl | Petra CHUDÁRKOVÁ | |
| Chava | Martina ZAPLETALOVÁ | |
| nápadnící Motl | Jaroslav JARKOVSKÝ | |
| Percik | Jakub LEŠKO | |
| Fedka | Martin LEŠKO | |
| řezník Lajzr Volf | Milan BÁRTA | |
| dohazovačka Jente | Alena SMEŠNÁ | |
| čtenář novin Avram | Luděk MANÁSEK | |
| hospodský Mordche | Jaroslav BRAVENÝ | |
| rabín | Antonín VYBÍRAL | |
| jeho syn Mendl | Roman JURÁŇ | |
| velitel | Jaroslav SVOBODA | |
| bába Cajtl/ 1. rus | Bohdana HÝŽOVÁ | |
| Fruma Sára/ 2. rus | Šárka TOPIČOVÁ | |
| šumaři / akordeon | Viktor ČEMBORAN | |
| housle | Magdaléna KUCERKOVÁ | |
| kontrabas | Jiří KUHL | |
| flétna, smeták | Vladimíra DVOŘÁKOVÁ | |
| text sleduje, radí a povzbuzuje | Pavla DOČEKALOVÁ | |
V roce 1855 vyšla v Praze německojazyčná modlitební kniha pro ženy Hodiny zbožnosti (Stunden der Andacht) od Fanny Neuda (1819–1894), manželky loštického rabína Abrahama Neudy (1812–1854). Spis se stal jedním z pilířů ženské spirituality, získal si velkou oblibu a vycházel až do druhé světové války. Kniha a její autorka, vzdělaná a duchovně zralá žena snažící se nalézt rovnováhu mezi ortodoxním přístupem a asimilací, jsou hlavním tématem přednášky Alizy Lavie.
r. Monique Swarz, Austrálie 2001, 73 min.
Unikátní dokument Monique Schwarzové nastiňuje vývoj obrazu židovské matky od jidiš a němého filmu přes moderní hollywoodskou produkci až po současnou izraelskou kinematografii. Režisérka prostřednictvím ukázek z filmů, komentářů odborníků, rozhovorů s hollywoodskými i izraelskými filmovými tvůrci a filmových záběrů ze svých starších snímků mapuje proměnu karikované postavy panovačné, milující a trpící židovské matky původních jidiš snímků v chytrou, silnou a sexy ženu Hollywoodu a nabízí i srovnání s demýtizující charakteristikou současné izraelské kinematografie,
V původním znění s českými titulky
r. Tamar Yarom, Izrael 2007, 59 min.
Snímek skrze výpovědi šesti mladých žen nahlíží do života členek izraelské armády na okupovaných územích. Ženský pohled na drama nekonečného válečného konfliktu akcentuje především morální aspekt ozbrojeného střetu s palestinským obyvatelstvem a dotýká se také problematiky zacházení s mocí svěřené do rukou teprve -náctiletých dívek.
V původním znění s českými titulky
Literární zpracování generačních konfliktů mezi otci a syny/otci a dcerami je tak staré, jako je stará literatura sama. V některých literárních epochách (německé literatury) je tento motiv centrální (Sturm und Drang, romantika, expresionismus). Ideové spory provázející židovskou asimilaci v 19. a 20. století dodaly tomuto literárnímu motivu v dílech židovských autorů zvláštní tón. Přednáška seznámí posluchače s dějinami tohoto literárního motivu a v druhé části se zaměří na konkrétní díla zejména pražské a moravské německé literatury (Franz Kafka, Ludwig Winder, Hermann Ungar, Ferdinand von Saar aj.)
Ingeborg Fialová-Fürst – přední olomoucká germanistka, dlouholetá vedoucí Katedry germanistiky na FF UP v Olomouci, zakladatelka Arbeitsstelle für Deutschmährische Literatur, která se ve svém výzkumu věnuje mimo jiné německy psané literatuře v Čechách a na Moravě.
r. Lilach Dekel, USA 2000, 53 min.
Skupina žen ve věku 80 až 90 let podává svědectví o svém působení v původním kibucnickém hnutí. Režisérka Lilach Dekelová sleduje stopy své babičky, která patřila ke skupině mladých idealistů z východní Evropy, s nimiž přišla ve dvacátých letech minulého století do Palestiny s pevným odhodláním vybudovat zde první kibucy. Nyní, v pozdní fázi svého života, se s několika svými souputnicemi ohlíží za tvrdou prací, obětmi mládí a odhodláním, se kterým pomáhala realizovat utopické představy o komunálním způsobu života, založené na ideách socialismu a sionismu.
V původním znění s českými titulky.
r. Ran Tal, Izrael 2007, 70 min. 
Hugo Marom (* 1928) je původem ze starobylého rodu Meislů – brněnských židovských zlatníků. Jako jedno z Wintonových dětí odcestoval v červenci 1939 do Anglie, kde se později za války stal v rámci předbranecké přípravy členem Air Training Corps. Po válce se vrátil do Československa, kde odmaturoval a v roce 1948 absolvoval v Olomouci výcvik izraelského letectva. V roce 1949 odjel do Izraele, kde se jako stíhací pilot účastnil izraelsko-arabských válek. Na konci 50. let odešel do civilu a později založil firmu na stavbu a projektování letišť.
Besedu moderuje redaktorka Lidových novin Judita Matyášová.
r. Nataša Dudinski, ČR 2016, 70 min.
Loutková pohádka na motivy starých židovských pověstí, zejména pak legendy o Golemovi. Náš příběh se odehrává v období vlády Rudolfa II. Na pražský hrad se sjíždějí nejvýznamnější alchymisté a umělci své doby. Proradný rádce se snaží co nejvíce si namastit kapsu, a tak lidé v podhradí zažívají krušné chvíle. Rabín Löwe proto na pomoc povolá hliněného hrdinu – Golema. Jeho síla je však tak velká, že touha ji ovládnout a využít jako válečnou zbraň uchvátí i samotného císaře. Díky odvaze rabínovy dcery Ester však příběh přece jen nakonec dobře skončí.
Slovo golem znamená v hebrejštině neúplný, nedokonalý. Ani v židovských legendách neměla tato oživená bytost vlastní myšlenky či vůli a jen doslovně plnila příkazy svého pána.
koncept, režie: Tomáš Podrazil
scénografie: Marie Hásková
hraje: Tomáš Podrazil
Vhodné pro děti od 6 let a jejich rodiče.
Délka představení: 45 minut
www.damuza.cz
Komentovaná prohlídka úsovského hřbitova a synagogy s hercem a překladatelem Jaroslavem Achabem Haidlerem, který se dlouhodobě věnuje dokumentaci židovských hřbitovů v Čechách a na Moravě.
Hostem pravidelné talkshow v nové sezóně bude renomovaný fotograf Jindřich Štreit. Pořad doprovází také výstava autorových dosud nevystavených fotografií v Muzeu moderního umění. V průběhu večera zahraje stálý host pořadu, kapela Loco Poco. Ptát se bude jako vždy David Hrbek. 
Dlouhodobý cyklus přednášek Ladislava Daniela představuje dílo významných malířů v kontrapunktu s jejich osobností a prostředím jejich života. Tentokrát tematicky zaměřeno k tématu Dnů židovské kultury 2016.
Sonia Delaunay
Ukrajinská malířka židovského původu Sára Iljična Stern (také Sophie Stern, po adopci Terk) se usadila v Paříži a spojila svůj život nejprve s teoretikem kubismu a spisovatelem Wilhelmem Uhdem a pak s malířem Robertem Delaunay. Spolu s ním vytvořila nové pojetí malířství, známé jako orfismus a aplikující teorie barev na malbu. Teprve dnes vychází na světlo její zásadní význam a její myšlenky o spojení života a umění do nerozlučného celku.
