Malování je podle Miloše Englbertha velkým dobrodružstvím

AKTUALITA | 9. 8. 2017

Obrazy Miloše Englbertha Stříbrná folie a Wasapela jsou nedílnou součástí výstavy Fascinace skutečností | Hyperrealismus v české malbě. Většina návštěvníků před nimi stráví delší čas. Proč? Udivuje je dokonalost a propracování detailů, jako je například tráva nebo vlasy.

Jak se vlastně takové detaily malují, to nám prozradil sám Miloš Englberth: „Prostě na světlý podklad nanesu tmavší barvu a vyškrabuji takovým stylem, že to začne působit, jako třeba stébla trávy.“

Miloš Englberth je rodákem z Liberce, studoval ale na pražské Akademii výtvarných umění, a to v Ateliéru klasických malířských technik. Jeho učitelem byl tedy podobně, jako u většiny vystavujících autorů této výstavy Zdeněk Beran. Příležitosti vystavovat společně se svým učitelem si Miloš Englberth podle svých slov váží. Cestu k hyperrealismu ale hledal i přes jiné směry.

„Já jsem vycházel ze surrealismu, kde se hodně používaly techniky jako frotáž nebo různé obtisky či vrypy, škrábání, omývání barevné matérie hadrem. Při malování k tomu člověk dojde jakoby samovolně – a najednou jsem zjistil, že třeba tráva se dá “vytvořit“, aniž bych se s ní vlastně pracně maloval,“ směje se Miloš Englberth.

„Například vyškrabávání trávy je pro mě moment, který mě na malbě baví. Proč? Protože je možné používat různé technické postupy, a to jak vrstvením barev, tak naopak odebíráním jednotlivých vrstev. To se pak krásně uplatní u přírodních materií, jako tráva, mech nebo kůra,“ prozrazuje Englberth.

Právě odkrývání a přidávání vrstev barev bere Miloš Englberth jako nejzájímavější věc na jeho práci. „Pro mě je malba vlastně jedním velkým dobrodružstvím,“ usmívá se.