Následujte nás


Přihlásit se k odběru novinek

 

Arcidiecézní muzeum hostí umění tibetského buddhismu

AKTUALITA: 25 04 2023 

Možná nevíte, co je thangka nebo tsakli, ale určitě jste slyšeli o mandalách. Všechny tyto duchovní a umělecké předměty, které spojuje tibetský buddhismus, můžete nyní spatřit v Galerii Arcidiecézního muzea Olomouc, kde začala výstava Mandaly ve větru | Umění tibetského buddhismu ze sbírky Národního muzea – Náprstkova muzea.

Mimochodem - thangka je závěsný obraz, který byl zhotovován pro chrámy, kláštery a domácí oltáře. Tsakli jsou zase drobné,  několikacentimetrové votivní obrázky, které se dávaly do schránek a věřící je nosili u sebe. Na výstavě však budou i kovové plastiky či hliněné obětiny.

„V první místnosti Galerie je Buddha a učitel – návštěvníkům představujeme jejich uměleckou podobu. Dále ukážeme ochránce víry, někdy se jim říká hrozivá božstva, která mají za úkol odstrašit nepřátele víry, nikoliv však děsit věřící. To bódhisattvy jsou hodná božstva, která pomáhají v cestě za vysvobozením v koloběhu životů. Ve třetí místnosti budou soubory obětin a umístili jsme tam i plastiky zobrazující tantrické dvojice – božstvo se svým ženským protějškem. Poslední místnost patří malbám a plastikám – zobrazení bílé a zelené Táry, což je ženské božstvo, osobní, meditační, mírumilovné a slitovné. Velmi vzdáleně by se její role dala přirovnat k Panně Marii v křesťanství,“ nastiňuje podobu výstavy její autorka Helena Heroldová, kurátorka Národního muzea.

Chybět samozřejmě nemohou již zmíněné mandaly, které se objevují i v názvu výstavy. „Mandala je ale termín, který je často nepochopen. Jedná se o jakýkoliv kruhový tvar. V tibetském buddhismu je to vlastně plán paláce, ve kterém sídlí božstvo. Je to kruh, v něm je čtverec a plno dalších abstraktních vzorců. Je to takový pohled na mapu či plán se shora a uprostřed je umístěno božstvo,“ upozorňuje Heroldová s tím, že když se v 19. století rozšířilo povědomí o tomto druhu umění, tak nepoučení diváci mnohdy přisuzovali mandalám se složitými ornamenty jiné významy. 

SEVERNÍ BUDHISMUS

Buddhismus vznikl 6. – 4. století před naším letopočtem v Indii a šířil se dvěma základními směry: jižní cestou přes Srí Lanku do Malajsie a Indonésie; severní cestou do dnešního Tibetu, Číny, Mongolska, Bhútanu či Nepálu.

„Pro jižní buddhismus je specifická historická postava Buddhy, člověka, který prokázal velké skutky a vystoupil z koloběhu utrpení. Severní buddhismus, hlavně ten tibetský, má však celou řadu dalších božských postav, která pomáhají věřícím na jejich cestě k osvobození. Mnohdy jsou to reálné postavy, učitelé dávných dob; božstva, která se rozhodla obětovat pro myslící bytosti. Tato božstva jsou různě zobrazována, mají různou ikonografii a dají se – ale opravdu jen velmi vzdáleně – přiblížit ke svatým v křesťanství a jejich atributům. Jsou tam ale i další věci, velká role obřadů a rituálů, velkých svátků, denních modliteb,“ přibližuje autorka výstavy Helena Heroldová, kurátorka Národního muzea – Náprstkova muzea.

Výstava prezentuje předměty vztahující se k severnímu buddhismu, a to nejen z geografického Tibetu, ale hlavně Mongolska a také z Číny. Tedy z celé rozlehlé oblasti, která je kulturně pod vlivem tibetského buddhismu. Toto učení se sem dostalo přes Himálaj v 5. století našeho letopočtu, případně směřovalo přes moře či po hedvábné stezce do Číny, kde vznikaly buddhistické památky už v 5. a 6. století. „Jinak je to ale například s Mongolskem. Tamější kočovní obyvatelé se sice s tímto náboženstvím jistě setkávali dříve, přesto se do Mongolska podle odborníků na tuto oblast dostalo až v 16. století,“ podotýká Heroldová.

Buddhovo učení není teistické, nevysvětluje vznik a fungování světa a jeho jediným předmětem a cílem je pouze cesta, která vede člověka k vysvobození – nirváně. "Ta je definována jako konec strasti, potlačení lpění na existenci, chtivosti, nenávisti a klamu, oblast absolutního míru, osvícení a věčná blaženost. Cesta vedoucí k vysvobození je velmi racionální a formulují ji čtyři posvátné pravdy: pravda o utrpení, pravda o vzniku utrpení, pravda o zániku utrpení a pravda o cestě vedoucí k zániku utrpení. Ta také přináší odpověď na otázku, jak se definitivně osvobodit od strasti, kterou je takzvaná ušlechtilá osmidílná stezka. Pro realizaci učení mají velký význam různé formy meditace, rituály, modlitby, buddhistická božstva, symboly i umělecké předměty. Jsou to ale všechno pouze pomůcky na duchovní cestě, kterou musí projít každý jedinec sám s vynaložením vlastního úsilí,“ poodhaluje tajemství buddhismu kurátorka Gabriela Elbelová.

MEZINÁBOŽENSKÝ DIALOG

Výstava věnovanou tibetskému buddhismu není první výstavou v Arcidiecézním muzeu, která je věnovaná jinému než křesťanskému náboženství. Například v roce 2017 zde byla výstava Olomoucká synagoga (1897-1939) a několik let před tím dvě výstavy věnované japonské výtvarné kultuře. „Ta druhá z nich – Strastmi k probuzení – se věnovala tématu japonského buddhismu. Také v případě obou těchto výstav šlo o úzkou a moc pěknou spolupráci s Národním muzeem – Náprstkovým muzeem, z jejichž sbírek pocházela většina exponátů. Věřím, že bude toto naše muzejní partnerství pokračovat i dalšími společnými projekty,“ doufá Gabriela Elbelová, která prozradila také to, jak se zrodil nápad na tento cyklus výstav.

„Před pár lety vyšla v češtině velmi inspirativní a podle mě dost důležitá kniha, jejímž autorem je dnes už bohužel zesnulý hlavní britský rabín Jonathan Sacks. Česky se jmenuje Důstojnost v rozdílnosti. Jak se vyhnout střetu civilizací. Jednou z krásných myšlenek knihy je, že v dnešním propojeném světě je nutné, aby nás naše vzájemná rozdílnost obohacovala, nikoli abychom se cítili být jí ohroženi. Tím, že poznáváme cizí kulturu, že ji vnímáme, tak nejen zažíváme druhé v jejich rozmanitosti, ale také vycházíme ze své kulturní ulity a dozvídáme se i něco sami o sobě. Umění je mostem a kde jinde vést umělecký mezináboženský dialog než na půdě křesťansky orientovaného církevního muzea. Vnímám to skoro jako naši povinnost a těším se, že v tomto směřování budeme pokračovat dalšími výstavními projekty," doplňuje Gabriela Elbelová. 


Dnešní otevírací doba

Arcidiecézní muzeum Olomouc zavřeno
Muzeum moderního umění zavřeno
Arcidiecézní muzeum Kroměříž zavřeno

Pondělí | 29. 5. 2023

Dnes je zavřeno


Pokladna otevřená út–ne 10-18 hodin, Rezervace na pokladna@muo.cz
telefon: 585 514 241

10 Otevřených výstav

Přihlásit se k odběru novinek

 
© MUZEUM UMĚNÍ OLOMOUC 2022 Nastavení Cookies