Následujte nás
Přihlásit se k odběru novinek
Parament biskupa Karla obohatil stálou expozici Arcidiecézního muzea
(z lat. paratus – být připraven ke slavení liturgie) je označení pro svrchní liturgická roucha. Patří mezi ně kasule, dalmatika a pluviál, dále oděvní insignie kněžského stavu (štola a manipul), část oltářních textilií (velum a bursa) i oděvy milostných soch. Mezi speciální textilie používané při bohoslužbách lze řadit také odznaky hodnosti církevních osob, které u biskupů nazýváme pontifikáliemi. Paramenta bývala zhotovována vždy z cennějších, bohatě zdobených, tkaných či vyšívaných hedvábných látek, které mají poukazovat ke Kristu, jeho božskému původu i důstojnosti kněžství.
AKTUALITA | 12. 7. 2019
Kasule – liturgický oděv kněze, pro nějž se občas používá obecnější termín ornát. Jeho tvar se v průběhu staletí proměňoval od širokého středověkého typu, který zahaloval téměř celé tělo, až k baroknímu „basičkovému“ tvaru. Původně byl používán duchovními se všemi stupni svěcení, dnes je výhradně kněžským oděvem.
Dalmatika – svrchní liturgický oděv jáhna.
Pluviál – dlouhý plášť oblékaný na procesí či slavnosti a také součást slavnostního pontifikálního oděvu. Už od středověku se zhotovoval v souboru s kasulí, dalmatikou a ostatními insigniemi.
Štóla – užší textilní pás, který je znamením liturgické služby a duchovního stavu. Symbolizuje ho Páně, kterým jsou závazky svěcence. Používá se při udělování svátostí a svátostin.
Manipul – kratší textilní pruh přeložený na polovinu, navlékaný na předloktí levé ruky při bohoslužbě. Vznikl z bílého pruhu látky na utírání potu a symbolizoval namáhavou práci pro Boha i slzy, kterými oplakáváme své hříchy. Dnes se již nepoužívá.
Olomouckého biskupa Karla z Lichtensteinu-Castelcorna připomene kromě výstavy Za chrám, město a vlast také stálá expozice Arcidiecézního muzea. V Klenotnici II bude po dobu výstavy k vidění jeho červený pontifikální parament.
Unikátní bohoslužebná souprava, určená pro celebrujícího biskupa a asistující kněze, byla vyrobena někdy před rokem 1691 a pravděpodobně sloužila k liturgickým slavnostem patrona katedrály, sv. Václava. „Tomu nasvědčuje i červená liturgická barva, která je barvou krve, symbolizuje utrpení, mučednictví a obětování se. Její používání tak náleží vedle velkopáteční liturgie především svátkům mučedníků,“ vysvětluje Helena Zápalková, kurátorka stále expozice Ke slávě a chvále II.
Spolu s ornáty se v pokladnici katedrály dochovalo antependium, které je stejně jako oba ornáty doplněno erbem biskupa Karla. Bohatá výšivka zlatým dracounem využívá kontrastu plastického, v pravidelném rytmu skládaného, kosočtverečného vzoru s vloženými fantaskními květy a pružných, až kaligraficky působících květinových rozvilin.
„Výtvarná podoba liturgických textilií spolu s jejich hlubokým symbolickým významem tvořily od raného středověku důležitý prvek neverbální komunikace mezi kněžím a prostým lidem. Na liturgický oděv lze tak v tomto smyslu pohlížet nejen jako na náboženský, ale také kulturní a umělecký projev,“ zdůrazňuje Helena Zápalková.
Vzácné textilie budou k vidění jen omezenou dobu.
Zlatem vyšívaný biskupův znak.
