Můžete si koupit

Posvátné umění v nesvaté době. České sakrální umění 1948-1989

Přejít do e-shopu

Následujte nás


Přihlásit se k odběru novinek

 

Nová výstava ukáže posvátné umění, které vznikalo navzdory totalitě

AKTUALITA: 27 10 2022

Projekční kancelář Huť architekta Jaroslava Čermáka, která se specializovala od roku 1937 na moderní sakrální architekturu a design, sdružovala historiky umění, řemeslníky i umělce. V roce 1948 musela kancelář kvůli politické situaci oficiálně ukončit činnost, ale její členové se scházeli i nadále. Hlavní teoretici Hutě, historička umění Růžena Vacková a teolog Josef Zvěřina, v rámci těchto projektů usilovali o vytvoření nového uměleckého slohu. Komunisté však jejich snahy utnuli a oba v 50. letech odsoudili ve vykonstruovaném procesu na dvaadvacet let. Nebyli zdaleka jediní. A právě těmto tvůrcům – umělcům, architektům, teoretikům, kněžím a jejich dílům – patří od 27. října 2022 nová výstava Muzea umění Olomouc Posvátné umění v nesvaté době. České sakrální umění 1948-1989.

Návštěvníci uvidí v Muzeu moderního umění na sto sedmdesát pečlivě vybraných děl od takových umělců, jako jsou Mikuláš Medek, Jan Exnar, Jan Jemelka, Ludvík Kolek, Otmar Oliva, Miroslav Rada, Miloslav Troup či například Vojmír Vokolek. Výstava nabízí pestrou škálu artefaktů: obrazy, kresby, sochy a grafiky, ale také modely, architektonické plány, vitráže, relikviáře, svícny či textilní předměty. Prostřednictvím architektonických plánů, kreseb a modelů se zájemci seznámí s uskutečněnými stavbami i s těmi, které se postavit nepodařilo. „Návštěvníci si budou moci prohlédnout plány architektů Jana Sokola, Jaroslava Čermáka, Tomáše Černouška, Lubomíra Šlapety a dalších. Ve zvláštní sekci představíme také české umělce působící v zahraničí: Jana Koblasu, Zbyňka Sekala, Josefa Symona a Josefa Šímu. A především se těším, že ukážeme návrhy vitráží Josefa Šímy, které vytvořil pro kostel sv. Jakuba ve francouzské Remeši. Bude zde také něco jako pokladnice se vzácnými relikviáři a dalšími liturgickými předměty,“ vyjmenovává spoluautorka výstavy Šárka Belšíková.

Po únoru 1948 a nástupu komunistů k moci se církev dostala do role hlavního odpůrce nového režimu. Začaly zinscenované soudní procesy, likvidace mužských a výrazné omezení ženských řádů, vyloučení teologických fakult ze svazku univerzit. Tento tvrdý přístup se poněkud zmírnil koncem 50. let, ale ke skutečnému uvolnění došlo až v období tzv. pražského jara koncem 60. let, které vzápětí přerušila sovětská okupace a nástup „normalizace“. Navzdory době však vznikaly některé bohoslužebné realizace vysoké výtvarné a teologické úrovně. Pozoruhodným a zásadním počinem v rámci prosazování moderního umění v sakrálních interiérech je spolupráce jedovnického faráře Františka Vavříčka s pražskými umělci Mikulášem Medkem a Janem Koblasou. Tito autoři vytvořili v 60. letech v jedovnickém kostele mimořádné dílo, které se stalo precedentem pro další realizace v jedovnické farnosti, a to novostavbu kostela sv. Josefa v Senetářově a úpravu kaple Božského Srdce Páně v Kotvrdovicích.

Výstava připomene také příběh v úvodu zmíněné projekční kanceláře Huť Jaroslava Čermáka, která vyprojektovala několik pozoruhodných staveb a úprav kostelů. Jedním z nich byla i novostavba domova sester společně s kaplí Božského Srdce Páně, která se dodnes nachází ve Fakultní nemocnici Olomouc, kde slouží jako přednáškový sál. „Kapli představíme prostřednictvím architektonických plánů, které se podařilo dohledat v archivu Národního technického muzea v Praze v pozůstalosti architekta Čermáka. Tyto plány dosud neměla veřejnost možnost spatřit stejně jako návrh na vitráž, která zdobí předsíň kaple a která se z bohaté výzdoby jako jediná dochovala dodnes,“ říká spoluautor výstavy Ivo Binder.

Moderní umění vznikalo v době komunistické totality často pro venkovské kostely, a to spíše na Moravě, což však nelze podle Šárky Belšíkové úplně zobecnit: „Uskutečněné projekty jsou spíše než s geografií spjaty se jmény výrazných osobností kněží, kteří měli odvahu nová díla prosadit navzdory době a především pro ně dokázali získat věřící. Takovouto osobností byl například farář z Jedovnic František Vavříček nebo stále činný kněz Pavel Kuneš z Klecan u Prahy či Pavel Procházka dnes působící ve šluknovské farnosti.“

SPOLUPRÁCE S ÚSTR

Výtvarné umění vznikající pro sakrální interiéry ve sledované době silně ovlivňovala politická situace. Proto také Muzeum umění oslovilo ke spolupráci Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR), konkrétně historika a teologa Michala Sklenáře, který se touto problematikou dlouhodobě zabývá a na dané téma chystá vlastní samostatnou knihu. ÚSTR se díky němu stal významným partnerem, a dokonce spoluvydavatelem katalogu výstavy. Spolupráce funguje i na lektorské úrovni a společné přípravě doprovodných edukačních programů.

PUBLIKACE

K výstavě vychází publikace, která je sondou do českých, moravských i slezských kostelů a kaplí, výběrově představuje umělecká díla vznikající v letech 1948–1989. Hlavním kritériem výběru byla především výtvarná kvalita. V knize jsou představeny jak církevní novostavby, tak jejich architektonické úpravy, malby, sochy, vitráže či díla z oblasti uměleckého řemesla. Publikace obsahuje devět desítek medailonů realizací a obdobný počet krátkých medailonů autorů a zadavatelů. Svým rozsahem kolem 300 stran a vybavením asi 300 barevnými fotografiemi pořízenými v terénu především muzejními fotografy Markétou Lehečkovou a Zdeňkem Sodomou je kniha významným příspěvkem Muzea umění Olomouc k poznání duchovně orientované umělecké tvorby v nedávné historii naší země.

Nad výstavním projektem i doprovodnou publikací převzal záštitu ministr kultury ČR Martin Baxa a arcibiskup pražský a primas český Jan Graubner.

Fotogalerie
Otmar Oliva

sv. Leopold Mandič, 1986-1987, bronz, olovo. Šternberk, bývalý augustiniánský klášter. Foto: MUO – Markéta Lehečková.

Ludvík Kolek

Senetářov, kostel sv. Josefa,1968-1971.
Foto MUO-Markéta Lehečková

Mikuláš Medek

Oltářní obraz, 1963, Jan Koblasa, rám oltářního obrazu, 1964. Jedovnice, kostel sv. Petra a Pavla. Foto: MUO – Markéta Lehečková.

Mikuláš Medek

Oltářní obraz, 1963, Jan Koblasa, rám oltářního obrazu, 1964. Jedovnice, kostel sv. Petra a Pavla. Foto: MUO – Markéta Lehečková.

Lubomír Šlapeta

Tichá, kostel sv. Mikuláše, 1967–1976, architekt. Foto: MUO – Markéta Lehečková.

Jan Exnar

Maria, Jako Panna a Matka je vzor církve, 1988, vitráž, malované sklo, olovo. Třešť, kostel sv. Martina. Foto: MUO – Markéta Lehečková.

Miloslav Troup

Ukřižování, kolem 1958, podmalba na skle, plátkové zlato. Pitín, kostel sv. Stanislava. Foto: MUO – Zdeněk Sodoma.

Jan Sokol

Deskový relikviář pro ostatky českých světců, 1949, zlacené stříbro, patinovaný bronz, křišťál. Olešnice, kostel sv. Vavřince. Foto: MUO – Zdeněk Sodoma.

Ernst Gisel

Model kostela, první návrh, 1967, balsa. Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Praze-Kobylisích. Foto: MUO – Markéta Lehečková.

Ivan Sobotka

David a Goliáš, 1973, deska, olej. Klecany, kostel Nanebevzetí Panny Marie, boční kaple. Foto: MUO – Markéta Lehečková. 

Josef Barták

Olomouc, kostel Českobratrské církve evangelické, architektonická úprava interiéru, 1986–1987. Foto: MUO – Zdeněk Sodoma.

Vojmír Vokolek

11. zastavení křížové cesty pro kostel sv. Petra a Pavla v Rozhovicích. Římskokatolická farnost Odolena Voda. Foto: MUO – Zdeněk Sodoma


Dnešní otevírací doba

Arcidiecézní muzeum Olomouc zavřeno
Muzeum moderního umění 10.00-18.00
Arcidiecézní muzeum Kroměříž zavřeno

Neděle | 27. 11. 2022

Dnes je otevřeno


Pokladna otevřená út–ne 10-18 hodin, Rezervace na pokladna@muo.cz
telefon: 585 514 241

9 Otevřených výstav

Přihlásit se k odběru novinek

 
© MUZEUM UMĚNÍ OLOMOUC 2022 Nastavení Cookies