Muzeum moderního umění otevírá dvě nové výstavy

AKTUALITA | 28. 2. 2019

Díla olomouckého malíře Miroslava Šnajdra zastoupené ve sbírkách Muzea umění a také více než stovku děl maďarské skupiny neo-avantgardních umělců Pécsi Műhely představí od 28. února nové výstavy v Muzeu moderního umění.

Pécsi Mühely: dílna, která vzkřísila maďarské akční umění

K výstavě vyšel 112 stránkový česko-anglicko-maďarský katalog s bohatou obrazovou dokumentací, který zasazuje maďarské akční umění i působení skupiny Pécsi Mühely do širšího společensko-kulturního kontextu. Součástí publikace je také rozhovor s jedním ze dvou žijících členů Péčské dílny Sándorem Pinczehelyim a sběratelem akčního umění Balázsem Szlukou. Oba se zúčastní tiskové konference i vernisáže.

Pécsi Műhely – ve volnějším překladu Péčská či přesněji Pětikostelecká dílna – působila v Pécsi v letech 1969–1981. Tito umělci se záměrně vyhýbali prvoplánové kritice komunistického režimu. „S využitím performativního umění a za pomocí fotografie i filmu se snažili vzkřísit a novým vizuálním jazykem interpretovat modernistické směry utlumené v Maďarsku světovými válkami i krvavou revolucí v roce 1956. Prahli po poznání nových evropských trendů. Vytvořili tvůrčí prostor, kde mohli experimentovat a realizovat své koncepty,“ vysvětluje spoluautorka výstavy Štěpánka Bieleszová.

Dobovou atmosféru výstavy dotvoří objekty Karoly Halásze a také záznamy akcí přepsané z dobových videokazet. „Kromě Károly Halásze představíme díla Ference Ficzeka, Károly Kismányokyho, Sándora Pinczehelyiho a Kálmána Szijártó, tedy celou Péčskou dílnu,“ vyjmenovává spoluautor výstavy Ladislav Daněk.

Výstava Místo činu: Pécsi Műhely, která má v České republice první mimomaďarskou premiéru, navazuje na přehlídku českého, moravského a slezského akčního umění ze sbírky Muzea umění Olomouc, která se pod názvem Okamžité chrámy uskutečnila ve stejných prostorách Kabinetu a Salonu v předminulém roce.

Hudba mu dala svobodu tvořit

Součástí výstavy je také katalog s úvodem Ivo Bindera o Miroslavu Šnajdrovi st. a jeho díle, který obsahuje reprodukce 73 děl a také seznam absolvovaných výstav.

Druhá výstava se věnuje olomouckému malíři, kreslíři a hornistovi Miroslavu Šnajdrovi staršímu. Jemné předivo svých obrazů s gestickými kresebnými zásahy kdysi charakterizoval jako „měkký polohlas“. Propojil tak obě polohy svých zájmů – malování a hudbu. Hornista Moravské filharmonie totiž patří zároveň k uznávaným osobnostem české výtvarné scény druhé poloviny dvacátého století. Jeho kresby a malby jsou dnes součástí všech významných českých sbírek. K největším z nich patří sbírka Muzea umění Olomouc, právě do ní nahlédne nová výstava.

„Výstava je součástí cyklu Pohledy do sbírek Muzea umění Olomouc a chceme jí ukázat průřez Šnajdrovou celoživotní tvorbou. Zároveň také oslavíme nedávné osmdesáté narozeniny tohoto významného olomouckého umělce,“ připomíná kurátor Ivo Binder.

Šnajdrovo malířské a kreslířské dílo se utvářelo od počátku 60. let minulého století v kontextu s českou informelní malbou. „Dvojdomost jeho uměleckého talentu obohacuje jeho výtvarnou tvorbu o hudební cítění. Jedním z jeho hlavních inspiračních zdrojů je také spontánní svět dětí s jeho výtvarnými projevy. Odtud pramení kresebný charakter některých jeho pláten, korespondující s tvorbou Georgese Dubuffeta a Cy Twomblyho,“ říká Ivo Binder s tím, že celou Šnajdrovu tvorbu také provází intenzívní zájem o vrcholná díla světového malířství, která glosuje osobitými malířskými parafrázemi.