Následujte nás


Přihlásit se k odběru novinek

 

Barokní grafiky propojuji na oknech Zbrojnice se současností, říká Varga

Jaro Varga
*1982, slovenský vizuální umělec
žije a působí v Praze

Varga jako průzkumník prochází prostorem (městem, knihovnou, galerií) i časem, snaží se jim porozumět, pozoruje jejich proměny a reaguje na ně. Jeho práce je subtilní, v základu kresebná – vždy vizuální, ale popisná a bohatě narativní. Dík tomu vybízí k účasti také diváka, kterého nezřídka chápe jako zásadního aktéra celého děje. 

AKTUALITA | 20. 1. 2022

Trienále SEFO 2021 nekončí ani se začátkem nového roku – další z realizací reflektujících možnosti a limity veřejného prostoru je projekt Jaroslava Vargy určený pro Knihovnu Univerzity Palackého. Varga se v něm věnuje dějinám jezuitského řádu a propojuje staré výjevy se současnou podobou Olomouce, konkrétně s výhledem z oken Zbrojnice. Svůj záměr vám ve čtvrtek 20. ledna přímo v knihovně představí při diskusi s ředitelkou knihovny Helenou Sedláčkovou a kurátorkou Barborou Kundračíkovou. Tady malý vhled do jeho práce.

Co pro knihovnu Univerzity Palackého právě připravujete?

Je to site-specific dílo určené přímo pro prostor Zbrojnice a navíc je i inspirované tím, co jsem našel ve zdejších knihách, je inspirované historií Palackého univerzity i Olomouce. Ve své práci jsem se zaměřil na jezuity a jejich působení tady i na jejich cesty napříč celým světem. Byli to misionáři a jako první objevovali různá místa na světě, velmi vzdálené Česku. Snažím se jít po jejich stopách a skrze materiály jako jsou rytiny či jejich dopisy znovu objevit jejich cestování. Chci zjistit, co koloniální dědictví po nich znamená pro dnešní svět.

Jak konkrétně na to budete reagovat?

Jde o velmi konkrétní intervenci, kresebnou. Vybírám si různé dobové rytiny, především barokní, na kterých jsou zobrazeny misie a různé příběhy z misií, například povstání indiánů proti misionářům či smrt mučedníků na misiích. Tyto kresby potom přenáším na okna knihovny. Vytvářím z nich vlastně novou grafiku, která se skládá ze dvou plánů. Ten první je původní výjev z originální grafiky, druhý plán je nahrazení původního pozadí rytiny pozadím, které je vidět z okna. Starý výjev tedy zasazuji do současného prostředí, dnešní univerzitní Olomouce. Divákovi se pak při jednom z úhlů pohledu překryje výhled z okna s mou kresbou.

Kolik kreseb ve Zbrojnici bude?

Plánuju jich nejméně deset. První fáze projektu byla poměrně náročná, musel jsem se dobře seznámit s tématem. Každá kresba také představuje nějaký příběh, který je pro mne důležitý. Tudíž projekt není jen o samotných kresbách, ale i o divácích a třeba o komentovaných prohlídkách. Budou tady totiž dva typy diváků – jeden sedí v knihovně a náhodně vidí na okně kresbu, druhý si ji přijde prohlédnout – oba jsou pro mě ale velmi důležití. 

Všiml si vás už nějaký návštěvník při kreslení po okně knihovny?

Asi ano, ale já jsem si jich nevšímal, protože práce je náročná. Tím, že překresluji realitu z venku, tak musím mít neustále přivřené jedno oko, aby se mi obraz neposunul. Takže co je kolem mě nevnímám. 

Pro vaši práci jsou knihy důležité, proč zrovna knihy?

Mám pocit, že jsou, i když to zní banálně, oknem k poznání. Od dětství mě obklopovaly a myslím si, že si uvědomuji i kritickou rovinu knihy a knihoven. Knihovny někdo vytvořil, vždy to byli vítězové, a to se také promítá do knih, které v nich jsou. O knihovně vám řekne mnohdy víc, to co v nich není, než to co tam je. I když u tak komplexní knihovny jako je Zbrojnice, je těžké hovořit o něčem, co tady chybí.

Proč jste si jako téma zvolil olomoucké jezuity?

Jsou tam dvě věci. Olomouc mě absolutně uchvátila svou historii, architekturou. Má v sobě něco neviditelného, těžko popsatelného. Je to po Praze moje nejoblíbenější město. A druhá věc jsou přímo jezuité. Na světě je teď trend dekolonizace sbírek i našeho každodenního života, zamýšlím se nad ním, protože v Čechách a na Slovensku operujeme s tím, že jsme žádné kolonie neměli, a tak se nás toto téma netýká. Ale vlastně v detailech, jako jsou jezuité, jsme ovlivňovali koloniální politiku i my. Samotní jezuité byli v jistém období mocnější než mnohé státy, měli velký vliv na koloniální politiku. Byli mocní také proto, že nekolonizovali mečem, ale vzděláním. Sice brali domorodcům jejich zvyky, ale vytvářeli z nich svobodné lidi, protože po křtu nebyli jen otroky ale vlastně svobodnými „občany“. Ve skutečnosti byli o mnoho svobodnější před příchodem Evropanů, takže se bavíme o svobodě v chápaní západního světa. O podřízení se této svobodě. O svobodě řízené námi.

Jak jste hledal předobrazy pro vaše kresby?

Když se zaměříte na konkrétní problém, tak se vám počet knih a zdrojů sníží. Navíc v tomto tématu jich není tolik, co bylo přeloženo do češtiny. Nejdůležitější pro mě byly listy, které ze zámoří jezuité posílali do Olomouce či do Prahy. Skrze ně a jejich příběhy nacházím rytiny, které poté zpracovávám do okenních kreseb.

Co pro vás znamená zapojení do projektu jako Trienále SEFO 2021.

Je zajímavé se účastnit tak komplexní výstavy, která má ambici pokrýt velké spektrum témat. Naše doba je velmi těžko uchopitelná, což se krásně otisklo do tohoto projektu. Samotné trienále pak považuji za nějaký generátor, který vygeneruje různé věci, které budu trvat. Výstava má být totiž začátek a ne konec.

Fotogalerie
Jaroslav Varga | Návrat do Nového světa

Foto: MUO/ Zdeněk Sodoma

Jaroslav Varga | Návrat do Nového světa

Foto: MUO/ Zdeněk Sodoma

Jaroslav Varga | Návrat do Nového světa

Foto: MUO/ Zdeněk Sodoma

Jaroslav Varga | Návrat do Nového světa

Foto: MUO/ Zdeněk Sodoma

Jaroslav Varga | Návrat do Nového světa

Foto: MUO/ Zdeněk Sodoma

Jaroslav Varga | Návrat do Nového světa

Foto: MUO/ Zdeněk Sodoma

Jaroslav Varga | Návrat do Nového světa

Foto: MUO/ Zdeněk Sodoma


Dnešní otevírací doba

Arcidiecézní muzeum Olomouc zavřeno
Muzeum moderního umění 10.00-18.00
Arcidiecézní muzeum Kroměříž zavřeno

Sobota | 25. 6. 2022

Dnes je otevřeno


Pokladna otevřená út–ne 10-18 hodin, Rezervace na pokladna@muo.cz
telefon: 585 514 241

11 Otevřených výstav

Přihlásit se k odběru novinek

 
© MUZEUM UMĚNÍ OLOMOUC 2022 Nastavení Cookies