Můžete si koupit

Skříňka Libuše Šlezarové. Práce z let 1975 až 2014

Přejít do e-shopu

Skříňka Libuše Šlezarové | Práce z let 1975 až 2014

8. 2. 2018 – 13. 5. 2018 | DIVADLO HUDBY | VSTUP VOLNÝ 

Výstava se prodlužuje do neděle 13. 5. 2018.

Veskrze intimní dílo Libuše Šlezarové (1953–2015) zná málokdo. Ačkoli je tělem tak nepatrné – jen pár desítek dřívek, hadrových panen, bytůstek z kostí, papírmaše, drátů a nití – přece volá významy až metafyzické. Šlezarová by jen lakonicky dodala: „Mé ,dílo’ se vejde do jedné skříňky.“

Od poloviny 70. let vyřezávala nožem své první nesmírně pracné panenky a dávala jim šímovské snové tváře. Časem je začala oblékat do šatů, propůjčovala jim dívčí tváře, jiné tvořila z gáz. Ty zvláštní beztvaré kvaziinfantilní panny-obvazy, jež sjednocovaly ženskou esencialitu s tělesností, jako by byly titěrným ohlasem díla velkých feministických sochařek 60. let (Bourgeois, Hesse). Šlezarovou zprvu formovala „příruční jsoucna“ (Heidegger) rodných Sudet, později art brut, především malba Františky Kudelové, kterou navštěvovala a podporovala. Její rané dílo v sobě nese dívčí bezčasí a tragiku i „magické mlčení tvarů“ (Carrà).

V roce 1989 se stala ředitelkou Divadla hudby, jehož dramaturgii noblesně formovala dlouhá léta. Zde se také naplno projevila její erudice na poli loutkového divadla. Začala též loutky, hračky a panny celého světa sbírat; nesystematicky, s o to větší vášní. Po roce 2000 se rozhodla vrátit do rodných Sudet, aby se „v jejím jívovském ateliéru zrodily celé zástupy fascinujících mlčenlivých postav-svědků“ (Jeništa). Inspirovaly ji jívovské lesy s bílými kostmi srnců a laní, Heideggerova ontologie, bytosti Michela Nedjara, přírodní subjekty-objekty Františka Skály, dada loutky Sophie Tauber, nitěné mumie Judith Scott, panny lidových kultur napříč světem i časem, ruční práce bezejmenných žen. Za její chef-d’oeuvre lze označit dům v Jívové, jejž v posledních letech života proměnila v podivuhodný Libušín. Byl to zvláštní postmoderní, zenový, sudetský gesamtkunstwerk, kde se tkalcovská dílna s hernou starožitných hraček střídala s truhlářskou dílnou vedle taoisticky prázdné selské jizby, kde vedle galerie obrazů Františky Kudelové vládl kult slepic a dalajlámy. V tomto domě byl každý kout, každá lžička lárickým příbytkem krásné, ironicko-tragické, venkovské duše Libuše Šlezarové.

Retrospektivní výstavu jejího díla zahájíme 8. února v 18.30 v Divadle hudby, v předvečer autorčiných nedožitých 65. narozenin. K výstavě vychází katalog s texty Alexandra Jeništy a Davida Vody s výběrem úvah o díle autorky a jejími vlastními řádky o umění.
Výstava potrvá do 29. dubna 2018.

David Voda, kurátor výstavy

Výstavu Skříňka Libuše Šlezarové přiblížil David Voda i na vlnách Českého rozhlasu Vltava. Reportáž z Olomouce začíná ve 40:30.

 

 

 


Dnešní otevírací doba

Arcidiecézní muzeum Olomouc 10:00–18:00
Muzeum moderního umění 10:00–18:00
Arcidiecézní muzeum Kroměříž 9:00–17:30

Úterý | 14. 8. 2018

Dnes je otevřeno


Pokladna otevřená út–ne 10-18 hodin, Rezervace na pokladna@olmuart.cz
telefon: 585 514 241

8 Otevřených výstav

Přihlásit se k odběru novinek

 
© MUZEUM UMĚNÍ OLOMOUC 2016