Grafická sbírka

Kolem poloviny 19. století dostala podstatná část alb a sloh grafického souboru novou jednotnou polokoženou vazbu. V roce 1915 svěřil arcibiskup František Saleský kardinál Bauer (1904–1915) správu arcibiskupské knihovny Antonínu Breitenbacherovi (1874–1937), který si byl od počátku vědom nutnosti inventarizace a vědeckého zpracování grafické sbírky, k němuž dospěl ve třicátých letech. Breitenbacher sepsal inventář, který se však bohužel nedochoval, dále vypracoval autorský katalog a ikonografický přehled.

Grafická sbírka nabízí širokou a pestrou škálu uměleckých děl, a to jak po stránce provenienční, autorské a technické, tak po stránce slohového původu a časového zařazení jednotlivých kusů. Z ikonografického hlediska převažuje náboženská tematika, mytologické a alegorické náměty. Zastoupena je také tvorba krajinářská a vedutistická, nechybějí díla topografická a reprodukce architektonických návrhů. Poměrně početnou část sbírky tvoří portrétní zpodobení významných osobností zejména 19. století či grafiky s vojenskou tematikou.

Kroměřížské umělecké sbírky, zejména grafický a knižní soubor, naplňovaly na jedné straně prestižní a reprezentativní roli v duchu dobových konvencí uměleckého mecenátu. V jejich složení či orientaci můžeme sledovat osobní zájmy olomouckých biskupů a arcibiskupů, v širším kontextu pak módní tendence a vkus dané doby. Zároveň však sloužily také jako studijní materiál a inspirační zdroj četným zaměstnancům stavebního úřadu a správy arcibiskupských statků a lesů.