Küssel, Melchior podle Johanna Wilhelma Baura

Melchior Küssel (1626 Augšpurk – 1683 Augšpurk)
podle Johanna Wilhelma Baura (1607 Štrasburk – 1642 Vídeň)

Vztyčování kříže, (1670)

lept, papír, 173 x 251, 162 x 146 mm, zn.: I. WBaur inv. / Cum Priuilegio S. C. M. / Melchior Küsell fe. Augusta Vind. Součást grafického alba Iconographia complectens in se, passionem, miracula, vitam Christi universam, nec non prospectus rarissimorum, 1670, Arcibiskupství olomoucké – Arcidiecézní muzeum Kroměříž, G 16000

Album sestavené z několika Baurových grafických cyklů pocházejících z doby jeho pobytů v Itálii v letech 1630-1637 bylo s povolení císaře Leopolda I. vydáno v roce 1670. Podle Baurových předloh je v technice leptu vytvořil augšpurský grafik Melchior Küssel. Zahrnuje tisky s širokou námětovou škálou od válečných scén, přes krajinné scenérie, veduty antického i současného Říma, městský život, zahrady i parky s fontánami, venkovskou krajinu s žánrovými výjevy, fantaskní architekturu i biblické výjevy ze Starého i Nového zákona. List s námětem Vztyčování kříže je součásti v albu vevázaného souboru tisků věnovaných Kristovým Pašijím, tedy událostem nejen předcházejícím Ukřižování, ale i dějům bezprostředně následujícím. Cyklus tak uvozuje Kristův vjezd do Jeruzaléma a je završen scénou Seslání Ducha svatého. Zobrazování pašijových cyklů bylo ve 13. století podporováno především františkány a dominikány. V evangeliích se o samotném Ukřižování mluví velmi málo, námět Vztyčování kříže, či Povýšení na kříž čerpá především z mystické literatury 13. a 14. století, např. ze Zjevení sv. Brigity Švédské. Zobrazení samotného vztyčení kříže již s přibitým Kristovým tělem se však v umění vyskytuje ve větší míře teprve v 16. až 18. století a to především v severoevropském malířství. Baurova scéna se odehrává na nízkém horizontu biblické krajiny, na vrcholu Golgoty s Jeruzalémem v pozadí. Skupinka mužů pomocí napnutých lan ovinutých kolem příčného břevna zvedá kříž s ukřižovaným Kristem, další postavy podpírají kříž zleva. Po Kristově levici je již vztyčen kříž s ukřižovaným lotrem, zatímco druhý z lotrů stojí se spoutanýma rukama zcela v prvním plánu kompozice vpravo, zády k pozorovateli, vedle dvojice mužů kopajících jámu pro usazení kříže připraveného poblíž. Scénu sleduje početný zástup. Lept zaujme lehkostí kresby s jemně odstupňovanými valéry i dynamikou kompozice.

Helena Zápalková

Fotogalerie
Vztyčování kříže, (1670)


Dnešní otevírací doba

Arcidiecézní muzeum Olomouc 10:00–18:00
Muzeum moderního umění 10:00–18:00
Arcidiecézní muzeum Kroměříž zavřeno

Pátek | 17. 11. 2017

Dnes je otevřeno


Pokladna otevřená út–ne 10-18 hodin, Rezervace na pokladna@olmuart.cz
telefon: 585 514 241

9 Otevřených výstav

Přihlásit se k odběru novinek

© MUZEUM UMĚNÍ OLOMOUC 2016