Románský biskupský palác

Románský biskupský palác tvoří jeden turisticky atraktivní celek s Arcidiecézním muzeem od září roku 2006. Projít bezbariérově z bývalého kapitulního děkanství do křížové chodby a románského paláce je přitom možné poprvé v tisíciletých dějinách paláce. Při rozsáhlé rekonstrukci objektu totiž vznikly nové výstavní sály (Nové sklepení a Nová síň), díky kterým návštěvníci projdou ze suterénů purkrabství přímo do křížové chodby románského biskupského paláce. Prohlídka kompletního Arcidiecézního muzea včetně paláce však je z technických důvodů možná pouze během letní turistické sezony, od 1. dubna do 30. září. V jiném termínu pouze po předchozí dohodě. Románský biskupský palác totiž na rozdíl od výstavních sálů není vytápěný.

Románský biskupský palác se řadí mezi nejvýznamnější vrcholně románské obytné stavby v Evropě. Vžité pojmenování Přemyslovský palác vzniklo díky domněnce, že se jednalo o sídlo olomouckých údělných knížat z dynastie Přemyslovců. Dnes však již víme, že tzv. Přemyslovský palác byl ve skutečnosti rezidencí olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka, jedné z nejvýznamnějších osobností českých dějin 12. století.

Jindřich Zdík je pokládán za syna kronikáře Kosmy. Díky svému vzdělání a také častým stykům s vlivnými kruhy v zahraničí získal široký kulturní i politický přehled, který mu umožnil uskutečnit mnohé odvážné plány, například uvedení premonstrátského řádu do českých zemí nebo pokus o reformu moravské církve. Biskup Zdík však nebyl jen politik a reformátor, ale také milovník umění. Ze zahraničních cest si přiváděl mnohé vynikající sochaře, kameníky nebo iluminátory, kteří pro něj v Olomouci vytvářeli obdivuhodná díla.

Vznik olomoucké rezidence souvisí s výstavbou kostela sv. Václava, který založil na počátku 12. století olomoucký kníže Svatopluk. Stavbu dokončil biskup Zdík. V sousedství kostela si nechal postavit reprezentační palác, k němuž přiléhala menší křížová chodba obdélníkového půdorysu a kapitulní dům určený pro společný život kněží. V roce 1141 sem biskup natrvalo přesídlil spolu s dvanácti kanovníky. Architektura rezidence neměla v českých zemích 12. století obdoby. Biskupův palác byla patrová stavba obdélníkového půdorysu. Přízemí sloužilo jako hospodářská budova. První poschodí, které je nyní součástí prohlídkové trasy Arcidiecézního muzea, sloužilo jako soukromá rezidence. Původní podlaha byla níže než lávka, po níž prochází návštěvníci. Lávka totiž spočívá na gotické klenbě, která byla na místě zbořeného románského paláce vztyčena při stavbě křížové chodby ve 14. století.

Dokladem vyspělosti románského umění a vytříbeného vkusu Jindřicha Zdíka jsou románská okna, která osvětlovala biskupovu rezidenci. Jedná se o tzv. sdružená okna vytesaná z měkkého vápence - spongilitu, který umožnil vytvoření bohaté ornamentální výzdoby. Styl této skvělé sochařské práce připomínající plastickou krajku nasvědčuje tomu, že na výzdobě pracovali specializovaní kameníci z oblasti Porýní. Okna se původně uzavírala okenicemi. Ani jedinečný románský areál, ani společný život kanovníků se však po smrti biskupa Zdíka v roce 1150 dlouho neudržel. Po několika požárech byly původní budovy zbořeny a na jejich místě byla postavena dnešní křížová chodba.

Gotická křížová chodba vznikla ve 14. století jako dostavba pravděpodobně vyhořelého románského biskupského paláce Jindřicha Zdíka. Zdobí jej deset fresek z přelomu 15. a 16. století. Patří k nejvzácnějším dílům svého druhu na Moravě. Na severní straně ambitu je vyobrazen Poslední soud, Zvěstování Panně Marii, Klanění pastýřů a Klanění tří králů. Právě Klanění tří králů je pravděpodobně prací hlavního mistra, který zřejmě vyšel z okruhu dílny augšpurského malíře Ulricha Apta. Na fresce asi z roku 1510 je patrný vliv díla Albrechta Dürera. Na protější stěně severní strany ambitu je pak mezi okny vyobrazení dvou donátorů. Východní stranu ambitu zdobí fresky představující Ukřižování, Oplakávání, Zmrtvýchvstání a Bolestného Krista. Fresky na východní straně zůstávají návštěvníkům skryty, neboť prostor sousedí s chrámem sv. Václava a využívá jej olomoucká kapitula. K ambitu jsou přistavěny také dvě kaple. Snad již ve 13. století to byla kaple sv. Anny a o dvě století později kaple sv. Jana Křtitele.

Fotogalerie
Románský biskupský palác

Foto: Zdeněk Sodoma

Románský biskupský palác

Foto: Zdeněk Sodoma

Románský biskupský palác

Foto: Zdeněk Sodoma

Románský biskupský palác

Foto: Zdeněk Sodoma

Románský biskupský palác

Foto: Zdeněk Sodoma

Románský biskupský palác

Foto: Zdeněk Sodoma

Románský biskupský palác

Foto: Zdeněk Sodoma

Románský biskupský palác

Foto: Zdeněk Sodoma


Dnešní otevírací doba

Arcidiecézní muzeum Olomouc 10:00–18:00
Muzeum moderního umění 10:00–18:00
Arcidiecézní muzeum Kroměříž zavřeno

Sobota | 18. 11. 2017

Dnes je otevřeno


Pokladna otevřená út–ne 10-18 hodin, Rezervace na pokladna@olmuart.cz
telefon: 585 514 241

9 Otevřených výstav

Přihlásit se k odběru novinek

© MUZEUM UMĚNÍ OLOMOUC 2016