Kontakt pro novináře:

Mgr. Tomáš Kasal
Tiskový mluvčí
(+420) 585 514 282, (+420) 602 671 477
kasal@muo.cz

Následujte nás

Alfréd Lenica | Barva – Gesto – Podvědomí

Alfréd Lenica | Barva – Gesto – Podvědomí

11. 6. – 20. 9. 2015
Muzeum moderního umění | Salon, Kabinet

AUTORKA VÝSTAVY | Beata Gawrońska-Oramus
KURÁTOŘI | Štěpánka Bieleszová, Ladislav Daněk
TEXT | Beata Gawrońska-Oramus
PŘEKLAD | Hana Havlíčková
ARCHITEKTONICKÉ ŘEŠENÍ | Marek Novák
GRAFICKÉ ŘEŠENÍ | Petr Šmalec
INSTALACE | Vlastimil Sedláček, Filip Šindelář
ZÁŠTITU NAD VÝSTAVOU PŘEVZALA | Její Excelence / H. E. Mrs. Grażyna Bernatowicz, velvyslankyně Polské republiky v České republice 

Abstraktní obrazy a práce na papíře polského umělce Alfreda Lenici (1899 – 1977) vystaví od 11. června Muzeum umění Olomouc. Lenicova první retrospektivní výstava v České republice představí jeho dílo prostřednictvím 60 prací na papíře a 30 obrazů. Část z nich veřejnost dosud neviděla vůbec. „Některé akvarely, dekalky, kvaše a koláže totiž končily v šuplíku, neboť neodpovídaly dobově preferovanému socialistickému realismu,“ uvedl kurátor Ladislav Daněk k výstavě, kterou olomoucké muzeum pořádá společně s polskými kolegy z Krakova a z Varšavy.

Příběh neúnavného výtvarného experimentátora Alfreda Lenici je o to zajímavější, že vzděláním nebyl malíř, nýbrž houslista. „Hrál v poznaňském symfonickém orchestru a malířství studoval mimo akademickou sféru. Brzy ale dospěl k vyzrálému malířskému projevu. Reagoval na aktuální tendence v umění, nejdříve na kubismus, poté na surrealismus, na nějž odkazoval v celé následující tvorbě,“ popsala Lenicovy začátky polská kurátorka Beata Gawrońska-Oramus.

Pro malířství se Lenica pravděpodobně definitivně rozhodl ve válečných letech, jejichž část strávil po vysídlení polského obyvatelstva z Poznaně jako tulák. „Nebýt tohoto osudového rozhodnutí, Polsko by přišlo o jednu z ikon poválečného výtvarného umění,“ shrnula Lenicův význam pro vývoj umělecké scény našich severních sousedů.

A v čem spočívá přínos Alfreda Lenici? Podle kurátora Ladislava Daňka je Lenica především nezaměnitelným a nezastupitelným průkopníkem v oblasti abstraktního umění. „Po válce intenzivně experimentoval s koláží a dekalkem, tedy s metodou, která užívá obtisku nebo otisku. Skrze prvek náhody používaný v dekalcích dospěl až k tašismu, tedy využití techniky barevných skvrn kladených na plátno ve spontánním malířském projevu. V roce 1949 dokonce namaloval první polský tašistický obraz Barvy v pohybu,“ vzpomněl Daněk.

Průkopnické období však 50. letech přerušil přihlášením se k socialistickému realismu. „Jako komunista se sice zapojil do oficiálního proudu a snažil se dobová hesla pojímat moderními formami, ale uznání mu to stejně nepřineslo. Požadavky doktríny se mu totiž nedařilo naplnit,“ doplnila kurátorka Štěpánka Bieleszová. Podstatný je podle ní fakt, že vedle oficiální tvorby maloval Lenica „do šuplíku” znamenité abstraktní kompozice na papíře. „V nich s naprostou volností experimentoval s barvami, laky, tuší a nástroji k nanášení, roztírání a snímání malířských vrstev,“ popsala charakter maleb. „Některé z nich budou v Olomouci k vidění vůbec poprvé, neboť doposud zůstávaly v bývalém ateliéru umělce,“ dodala kurátorka.

Jedinečné experimenty na poli automatického malířského projevu, využívání technik frotáže (přenášení reliéfní struktury na papír), gratáže (nanášení barev v několika silných vrstvách na sebe a jejich následné částečné seškrabávání), drippingu (volné stříkání a stékání barev na plátno) a dekalku udělaly z Lenici ikonu polské tašistické malby. „A nejen to. Otevřely mu také cestu ke kariéře v zahraničí,“ upozornila Beata Gawrońska-Oramus s tím, že dnes jsou Lenicovy práce zastoupeny ve sbírkách muzeí a galerií v Krakově, Poznani, Gdaňsku, Štětíně, Varšavě a Vratislavi, Lodži, ale také v Paříži, Skopje, Ženevě, Miláně nebo v Tel Avivu.

Alfred Lenica je dalším z řady významných evropských autorů, které Muzeum umění Olomouc sleduje a představuje v souvislosti s projektem Středoevropského fóra Olomouc. Ten počítal s dostavbou stávajícího objektu muzea, v níž měla vzniknout stálá expozice středoevropského umění 20. století. „Dostavba sice zatím nevyrostla, ale v projektu pokračujeme i bez stavební části. A to jak ve výstavní, tak v akviziční činnosti, neboť sbírky stále doplňujeme o středoevropské umění druhé poloviny minulého století,“ upozornil ředitel Michal Soukup a připomněl, že muzeum již uspořádalo profilové výstavy například zakladatele op-artu Victora Vasarelyho, světoznámé polské sochařky Magdaleny Abakanowicz nebo českého malíře evropského renomé Zdeňka Sýkory. Ideu Středoevropského fóra muzeum rozvíjí i v dílčím projektu CEAD – Databáze umění střední Evropy. „Na internetových stránkách www.ceadata.eu je volně přístupná databáze čtyřiceti středoevropských umělců. Vloni jsme také ve stálé expozici otevřeli tzv. CEAD Point, tedy informační kiosek propojený s databází,“ uzavřel Soukup.

Fotogalerie
Alfred Lenica

Pramen 8, 1954

Alfred Lenica

Zkoumání živé a neživé přírody, 1949

Alfred Lenica

Pramen 10, 1954

Alfred Lenica

Bez názvu, 1942

Alfred Lenica

Erýnie, 1962

Alfred Lenica

Hommage à Kafka, 1962

Alfred Lenica

Abstraktní kompozice, 1947

Alfred Lenica

Labyrint, 1958

Alfred Lenica

Skvrny na obloze a zemi, 1958

Alfred Lenica

Ve znamení Lva, Dynamická rozprava, 1965

Alfred Lenica

Plynulé odumírání, 1945 – 48

Alfred Lenica

Skvrny, 1954

Ke stažení

Dnešní otevírací doba

Arcidiecézní muzeum Olomouc zavřeno
Muzeum moderního umění zavřeno
Arcidiecézní muzeum Kroměříž zavřeno

Pondělí | 20. 11. 2017

Dnes je zavřeno


Pokladna otevřená út–ne 10-18 hodin, Rezervace na pokladna@olmuart.cz
telefon: 585 514 241

9 Otevřených výstav

Přihlásit se k odběru novinek

© MUZEUM UMĚNÍ OLOMOUC 2016