Můžete si koupit

Abstrakce.PL

Přejít do e-shopu

Abstrakce.PL

Muzeum moderního umění Olomouc | Trojlodí
20. 4. 2018 – 19. 8. 2018 
 
Výstava Abstrakce.PL, kterou připravilo Muzeum umění Olomouc v rámci svých dlouhodobých snah o představování středoevropského umění, ukazuje panorama polské abstraktní malby od roku 1945 do současnosti. Otevírají ji práce Władysława Strzemińského, ikony polské avantgardy, a uzavírají obrazy, které v roce 2017 namaloval Piotr Lutyński, malíř, sochař a hudebník, autor instalací, objektů a kreseb, vnášející svěží vítr do dlouhé tradice polské abstrakce.
 
Jedná se o vůbec první takto komplexní výstavu v českém prostředí, proto je jejím cílem ukázat zejména různorodost proudů a osobností, bohatství tvůrčích přístupů i uměleckých proměn, zkrátka celou krásu polské poválečné abstraktní malby.
 
Jádro výstavy představují exponáty zapůjčené ze soukromých sbírek Renaty a Grzegorze Królových z Varšavy a Grażyny a Jacka Łozowských z Vratislavi, kteří shromáždili díla těch nejvýznamnějších polských umělců poválečného období. Ke kvalitě výstavy přispívá i výběr děl zapůjčených z polských státních sbírek – z Národního muzea ve Varšavě, Muzea umění v Lodži a Zachęty – Národní galerie umění ve Varšavě. Díky spolupráci těchto výjimečných sběratelských osobností a státních institucí je možné na výstavě shlédnout kolem 170 prací od 62 autorů představujících různé tendence a směry v polské abstraktní malbě.
 
Černobílá výzva 
Zúčastněte se video projektu inspirovaného černobílými geometrickými obrazci polského umělce Ryszarda Winiarského. Stačí si jen stáhnout hudbu a vytvořit vlastní klip. Více zde.
Výstavu připravil mezinárodní tým historiků a teoretiků umění a kurátorů. Autorkou výstavy je polská historička umění Beata Gawrońska-Oramus, kurátory výstavy jsou Štěpánka Bieleszová a Ladislav Daněk z Muzea umění Olomouc. Texty do katalogu napsali Dr. Krystyna Czerni, kritička a historička umění, ceněná autorka mnoha publikací o současném polském umění, Dr. Barbara Ilkosz, kurátorka sbírky současné sochy a malby Národního muzea ve Vratislavi, taktéž autorka mnoha publikací a výstav, Dr. Bożena Kowalska, velká znalkyně polské abstraktní malby, autorka četných monografií umělců a klíčových studií na toto téma, ale také pravidelná pořadatelka plenérových malířských setkání a výstav, prof. Andréi Nakov, francouzský historik umění, odborník na umění evropské avantgardy, kurátor výstav a mnoha prací o průkopnících evropského abstraktního umění, a autorka koncepce výstavy, Beata Gawrońska-Oramus.
 
Obsáhlý katalog čítající přes 500 stran, který vedle odborných studií obsahuje také kalendárium, medailony vystavujících umělců a obrazovou dokumentaci všech vystavených děl považuje jeho recenzent Dr hab. Andrzej Szczerski z Ústavu dějin umění Jagellonské univerzity v Krakově za „bezpochyby kanonickou publikaci, která novátorským způsobem představuje dějiny polského abstraktního umění.“ Grafické zpracování katalogu, jehož autorem je vynikající polský grafik prof. Władysław Pluta, pak Szczerski považuje za „ svébytné umělecké dílo grafického designu, kterému by měl věnovat pozornost každý zájemce o abstraktní umění, ale i o dějiny výtvarné tvorby 20. a 21. století.“
 
* * *
 
Na výstavě jsou zdůrazněny dva hlavní proudy abstraktního umění: emocionální a geometrický. Najdeme na ní proto práce tašistické, informel, materiálovou malbu, strukturální obrazy i pokračování geometricko-konstruktivistického směru vytyčeného už první – meziválečnou – avantgardou. Nechybějí zde však ani směry, pro něž je abstrakce pouze výchozím bodem, jako je konceptualismus a vizuální poezie. Autory vystavených děl jsou jak autoři proslavení v zahraničí, jako Władysław Strzemiński, Henryk Stażewski, Roman Opałka, Tadeusz Kantor, Ryszard Winiarski, Wojciech Fangor nebo Leon Tarasewicz, ale i ti méně známí, kteří si však zaslouží naši pozornost.
 
Na příkladech prací mj. Władysława Strzemińského, Marie Jaremy, Jonasze Sterna, Kazimierze Mikulského a Mariana Bogusze jsou představeny výtvarné experimenty avantgardy čtyřicátých let. Pozornosti neunikne ani vývoj, jakým abstraktní malba prošla pod vlivem tašismu a informelu v obrazech Tadeusze Kantora, Alfreda Lenici, Jerzyho Kujawského nebo Teresy Tyszkiewicz. V pracích Tadeusze Brzozowského, Erny Rosenstein a Jerzyho Skarzyńského je přesvědčivě zastoupena malba pramenící z ducha surrealismu, strukturalismus a materiálová malba se zase zrcadlí v pracích Jonasze Sterna, Teresy Rudowicz, Aleksandra Kobzdeje, Bronisława Kierzkowského, Alfonse Mazurkiewicze a Jacka Sempolińského.
 
Do popředí na výstavě vystupuje tvorba nestora geometrické abstrakce Henryka Stażewského, počínaje jeho reliéfy z padesátých let a pozdní tvorbou z let osmdesátých konče. Nechybějí tu ani kresby nejvýznamnějšího polského tvůrce a teoretika abstraktního umění Władysława Strzemińského, stejně jako kresby jeho generačního souputníka Wacława Szpakowského. Dobře zastoupeni jsou klasici geometrické abstrakce šedesátých a sedmdesátých let: Stefan Gierowski, Stanisław Janikowski, Wojciech Fangor, Kajetan Sosnowski a Ryszard Winiarski. Ke geometrickému proudu lze řadit také práce Jana Berdyszaka, Adama Marczyńského a Jana Ziemského, kteří experimentují s prostorem obrazu. Zařazena jsou také díla umělců vymykajících se jednoznačné kategorizaci: Jerzyho Nowosielského, Stanisława Fijałkowského a Jana Lebensteina. 
 
Z osmdesátých a devadesátých let pocházejí práce Jana Pamuły, umělce, který jako první v Polsku tvořil s pomocí počítačových programů, a Jerzyho Kałuckého, navazujícího na tradici konstruktivismu. Naproti tomu obrazy Józefa Hałase a Leona Tarasewicze představují zcela odlišný typ dobové geometrické abstrakce, založený na abstrahování přírodních forem a bohatství textur a barev. Generaci pokračovatelů geometrické abstrakce zase zastupují Koji Kamoji, Tadeusz Gustaw Wiktor, Andrzej Gieraga, Tamara Berdowska, Michał Misiak, ale také ve zcela jiném duchu umělci ze skupiny Gruppa, Marek Sobczyk a Włodzimierz Pawlak, kteří vedou dialog s tradicemi avantgardy. 
 
Proud konceptuálního umění, který z abstrakce vychází, lze sledovat na příkladu tvorby Romana Opałky, Edwarda Krasińského a Jerzyho Rosołowicze. Vizuální poezie je zpřítomněna v několika pracích Stanisława Dróżdże. Vystaveny jsou také kompozice Jana Lebensteina balancující na hranici abstrakce a figurace, nebo obraz – grafický znak Włodzimierze Pawlaka; práce Piotra Potworowského, Józefa Hałase a Leona Tarasewicze, postavené na abstrahování krajinomalby; díla Romana Opałky a Edwarda Krasińského, dokumentující proces opouštění piktorialismu ve prospěch konceptuálních aktivit. Na výstavě dokonce nechybějí ani umělci, kteří se paralelně věnují abstraktnímu i figurativnímu umění, jako jsou Marek Sobczyk, Włodzimierz Pawlak, Romuald Oramus, a zejména Jerzy Nowosielski, vrcholný zástupce takovéhoto tvůrčího postoje.
 
Vývoj a podobu polské abstraktní malby neúprosně poznamenalo soukolí velkých dějin, přesto vypovídá zejména o velké nezávislosti, tvůrčí síle a talentu těchto umělců. Doufáme, že nám v tomto návštěvníci výstavy dají za pravdu. V abstraktním proudu se postupem let ocitli velmi rozdílní umělci, pokud bychom však hledali nějaké společné motto jejich snah, pak by to byla slova Marie Jaremy, vyjádřená v těžkých dobách minulých, a přitom stále nesmírně aktuální: „Umění se rodí ze svobody myšlení.“
 
* * *
 
Projekt je spoluorganizován Institutem Adama Mickiewicze, který působí pod značkou Culture.pl v rámci mezinárodního kulturního programu POLSKA 100, který doprovází stoletou obnovu nezávislosti Polska. Tento program je financován Ministerstvem kultury a národního dědictví Polské republiky v rámci víceletého programu NIEPODLEGŁA 2017–2021. Projekt dále finančně podpořil Polský institut v Praze, Ministerstvo kultury České republiky a Olomoucký kraj. Záštitu nad výstavou převzali ministři kultury obou zemí.

Novinky z příprav výstavy i z jejího průběhu můžete sledovat i na fb stránkách Abstrakce.pl.

Reportáž České televize o výstavě najdete ZDE.

Výstava:
VERNISÁŽ: 20. 4. 2018 | 18.30
TRVÁNÍ DO: 19. 8. 2018 
MÍSTO: Muzeum moderního umění Olomouc | Trojlodí
AUTORKA VÝSTAVY: Beata Gawrońska-Oramus
KURÁTOŘI VÝSTAVY: Štěpánka Bieleszová, Ladislav Daněk
ARCHITEKTONICKÉ ŘEŠENÍ: Tomáš Lampar, Beata Gawrońska-Oramus
GRAFICKÉ ŘEŠENÍ | Władysław Pluta, Vladimír Vaca
KATALOG: Beata Gawrońska-Oramus (ed.): Abstrakce.PL / Abstrakce v polské malbě 1945–2017. Muzeum umění Olomouc, 2018. Muzeum umění Olomouc, 2018.
 

           

Zápujčitelé:

       

Fotogalerie
Jan Pamuła

Bez názvu, 1980

Jerzy Rosołowicz

Neutronikon-S-02, 1977

Tadeusz Kantor

Las Vegas, 1956/1957

Aleksander Kobzdej

Chexbres III (Szczelina Czerwona), 1968

Henryk Stażewski

Relief Biały XIX, 1961

Alfred Lenica

Nadawanie kształtu VIII (později nazvá Nadanie kształtu II), 1957

Tadeusz Brzozowski

Struna, 1957

Wojciech Fangor

B103, 1966

Ryszard Winiarski

Losowanie dwiema kostkami, 1977

Stefan Gierowski

Obraz CCCXXIII, 1974-1975

Video
Ke stažení

Dnešní otevírací doba

Arcidiecézní muzeum Olomouc zavřeno
Muzeum moderního umění zavřeno
Arcidiecézní muzeum Kroměříž zavřeno

Pondělí | 25. 6. 2018

Dnes je zavřeno


Pokladna otevřená út–ne 10-18 hodin, Rezervace na pokladna@olmuart.cz
telefon: 585 514 241

9 Otevřených výstav

Přihlásit se k odběru novinek

 
© MUZEUM UMĚNÍ OLOMOUC 2016