Galerie a muzeum litoměřické diecéze JAKO HOST Arcidiecézního muzea Olomouc
Výstavou Galerie a muzeum litoměřické diecéze JAKO HOST Arcidiecézního muzea Olomouc zahajujeme unikátní společný projekt Muzea umění Olomouc a Severočeské galerie výtvarného umění v Litoměřicích, jehož cílem je představení dvou, v České republice výjimečných institucí, založených v nové společenské situaci po listopadu roku 1989. Společným smyslem existence Galerie a muzea litoměřické diecéze a Arcidiecézního muzea Olomouc je uchovávat, odborně zpracovávat, zpřístupňovat a především zprostředkovávat veřejnosti poklady umění a duchovní křesťanské kultury, dochované nejen v církevních sbírkách, ale také v nově navráceném majetku jednotlivých farností obou diecézí.
Druhou část výstavního projektu, kdy se JAKO HOST představí Arcidiecézní muzeum Olomouc v Litoměřicích, slavnostně otevřeme pro návštěvníky 11. prosince letošního roku.
Diecézní muzeum v Litoměřicích, jako předchůdce Galerie a muzea litoměřické diecéze, náleží svým založením v roce 1885 mezi nejstarší instituce svého druhu v Rakousko-uherské monarchii. Za jeho zřízením stál profesor církevních dějin a církevního práva na místním kněžském učilišti, pozdější diecézní i okresní konzervátor, katolický duchovní Vinzenz Luksch. Jeho cílem přitom nebyla primárně prezentace, ale vytvoření důstojného prostoru pro uchování uměleckých předmětů, které už v kostelích neplnily svou funkci a jimž hrozila zkáza. V duchu dobové filozofie ovšem muzeum sloužilo také ke vzdělávání, podílelo se na celostátních výstavách a působilo osvětově i na poli ochrany památek. Osud instituce zpečetila druhá světová válka, kdy došlo k předání sbírek německé správě města. Činnost diecézního muzea však nebyla pochopitelně obnovena ani po válce; sbírky zůstaly částečně v depozitářích Oblastního muzea v Litoměřicích a částečně byly zapůjčeny do Krajské, nyní Severočeské galerie výtvarného umění v Litoměřicích.
Diecézní muzeum v Litoměřicích, jako předchůdce Galerie a muzea litoměřické diecéze, náleží svým založením v roce 1885 mezi nejstarší instituce svého druhu v Rakousko-uherské monarchii. Za jeho zřízením stál profesor církevních dějin a církevního práva na místním kněžském učilišti, pozdější diecézní i okresní konzervátor, katolický duchovní Vinzenz Luksch. Jeho cílem přitom nebyla primárně prezentace, ale vytvoření důstojného prostoru pro uchování uměleckých předmětů, které už v kostelích neplnily svou funkci a jimž hrozila zkáza. V duchu dobové filozofie ovšem muzeum sloužilo také ke vzdělávání, podílelo se na celostátních výstavách a působilo osvětově i na poli ochrany památek. Osud instituce zpečetila druhá světová válka, kdy došlo k předání sbírek německé správě města. Činnost diecézního muzea však nebyla pochopitelně obnovena ani po válce; sbírky zůstaly částečně v depozitářích Oblastního muzea v Litoměřicích a částečně byly zapůjčeny do Krajské, nyní Severočeské galerie výtvarného umění v Litoměřicích.
Teprve po listopadu 1989 mohlo dojít k navázání na myšlenku někdejšího diecézního muzea. Stalo se tak v den svatého Václava, 28. září roku 1995, kdy byla v nově zrekonstruovaném, pozdně gotickém domě č. p. 24 na litoměřickém náměstí slavnostně otevřena první stálá expozice nově zřízené Galerie a muzea litoměřické diecéze. Ty dnes rozvíjí svou činnost v úzké spolupráci s Litoměřickým biskupstvím pod správou Severočeské galerie výtvarného umění v Litoměřicích. Jejich stálá expozice představuje výběr těch nejcennějších děl malířství, sochařství a uměleckých řemesel ze sbírek litoměřických biskupů a proboštů kapituly společně s vybranými díly z majetku jednotlivých farností diecéze. Tato umělecká díla jsou zde uchovávána jako jedinečné svědectví duchovní paměti severočeského regionu, neboť chrámy, pro které byla vytvořena, buď zanikly v souvislosti s důlní těžbou, nebo byly po roce 1989 těžce postiženy trestnou činností. Přes tento tragický příběh dokládají obrovské umělecké a duchovní bohatství severočeského regionu. Ten již od vrcholného středověku patřil mezi klíčové oblasti Českého království, kde působily významné církevní instituce v čele s kapitulou sv. Štěpána v Litoměřicích a pozdějším Biskupstvím litoměřickým.
Výstava, kterou se JAKO HOST představuje současná litoměřická diecézní galerie a muzeum v Olomouci, přináší pestrý výběr uměleckých děl z období 12. až 19. století, typických a charakteristických pro severní Čechy. Mezi vybranými exponáty nechybí příklad románského monumentálního sochařství, hlava apoštola ze Žitenic, práce první specializované sochařské dílny na našem území (kolem roku 1170). Z bohatého fondu gotického sochařství jsou představeny např. Madona z Kopist (kolem roku 1380) či expresivní korpus Ukřižovaného Krista z Kadaně (kolem roku 1516), dokládající nejen vysokou kvalitu řezbářských dílen v Kadani v závěru středověku, ale především zvláštní formy pozdně středověké zbožnosti. Ze sbírek litoměřických biskupů náleží k výjimečným exponátům desky z oltáře se sv. Olafem (1512–1515) z kolínské dílny Bartholomäa Bruyna či olejomalba Klanění pastýřů od nizozemského mistra Jana Steena (kolem roku 1653). Umělecké dědictví kapituly sv. Štěpána v Litoměřicích zastupuje například Madona s náhrdelníkem od následovníka Lucase Cranacha staršího (konec 16. století) nebo socha Piety ze třetí čtvrtiny 15. století.
Umění 17. a 18. století reprezentují díla těch nejvýznamnějších umělců českého baroka, Karla Škréty, Petra Brandla, Antona Kerna, Matyáše Bernarda Brauna nebo Ferdinanda Maxmiliána Brokofa. Už pouhý výčet těchto jmen dokládá kulturní rozhled a vysokou úroveň objednavatelského prostředí duchovních litoměřické diecéze. Samostatný prostor je věnován prezentaci výběru významných zlatnických památek, nechybí velká monstrance z Ústí nad Labem (kolem 1480–1520) nebo výjimečný filigránový kalich s českými granáty od významného pražského zlatníka Marka Hrbka (1666). Členění výstavy reflektuje původ artefaktů ve sbírkách litoměřických biskupů a proboštů, stejně jako jejich provenienci v Litoměřické diecézi.
Umění 17. a 18. století reprezentují díla těch nejvýznamnějších umělců českého baroka, Karla Škréty, Petra Brandla, Antona Kerna, Matyáše Bernarda Brauna nebo Ferdinanda Maxmiliána Brokofa. Už pouhý výčet těchto jmen dokládá kulturní rozhled a vysokou úroveň objednavatelského prostředí duchovních litoměřické diecéze. Samostatný prostor je věnován prezentaci výběru významných zlatnických památek, nechybí velká monstrance z Ústí nad Labem (kolem 1480–1520) nebo výjimečný filigránový kalich s českými granáty od významného pražského zlatníka Marka Hrbka (1666). Členění výstavy reflektuje původ artefaktů ve sbírkách litoměřických biskupů a proboštů, stejně jako jejich provenienci v Litoměřické diecézi.
Reciproční výstavní projekt Muzea umění Olomouc a Severočeské galerie výtvarného umění v Litoměřicích je založen na osvědčené kolegiální a odborné spolupráci těchto výstavních institucí a především na víře ve smysluplnost prezentace duchovní a kulturní paměti našich předků, která návštěvníkům nabízí nejen silný umělecký zážitek, ale zprostředkovává navázání na duchovní tradice a jistoty, tolik potřebné v dnešní neklidné době.
Výstavu doprovází také obsáhlý katalog: Galerie a muzeum litoměřické diecéze JAKO HOST Arcidiecézního muzea Olomouc
výstava | Galerie a muzeum litoměřické diecéze JAKO HOST Arcidiecézního muzea Olomouc
koncepce | Michaela Ottová, Helena Zápalková
kurátor | Helena Zápalková
odborná spolupráce | Alena Beránková, Lada Hlaváčková, Jan Štíbr, Ľubomír Turčan
překlad | Adrian Dean, Adéla Horáková
restaurování a příprava exponátů | David Hrabálek, Hana Kostková, Dominika Machačová, Dalibor Sedlák, Ondřej Žák
administrativní a technická podpora | Martin Fišr, Radek Látal
architektonické řešení | Tomáš Lampar
instalace | Vlastimil Sedláček, Filip Šindelář, Ondřej Žák
grafický design | Vladimír Vaca
edukační programy | Hana Lamatová, Marek Šobáň
propagace | Tomáš Kasal, Lukáš Horák
exponáty zápůjčili | Biskupství litoměřické, Římskokatolická farnost Boseň, Římskokatolická farnost Děčín IV – Podmokly, Římskokatolická farnost Chrastava, Římskokatolická farnost – děkanství Kadaň, Římskokatolická farnost Křešice, Římskokatolická farnost Kryry, Římskokatolická farnost Liběšice, Římskokatolická farnost – děkanství Litvínov, Římskokatolická farnost – děkanství Litoměřice, Římskokatolická farnost Mikulášovice, Římskokatolická farnost Mikulov, Římskokatolická farnost Mimoň, Římskokatolická farnost – arciděkanství Šluknov, Římskokatolická farnost Třebenice, Římskokatolická farnost – arciděkanství Ústí n. Labem, Římskokatolická farnost – děkanství Úštěk, Římskokatolická farnost – děkanství Varnsdorf, Římskokatolická farnost Žitenice, Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích