Dny židovské kultury Olomouc

DNY ŽIDOVSKÉ KULTURY OLOMOUC 2017

19. – 29. 10. 2017

OLOMOUCKÁ SYNAGOGA (1897–1939)

ČT| 19. 10. | 18.30 HODIN | MOZARTEUM | VSTUP VOLNÝ 

zahájení festivalu a vernisáž | Galerie Arcidiecézního muzea Olomouc, 19. 10. 2017 – 7. 1. 2018

Výstava se bude věnovat tématu zaniklé olomoucké synagogy a také se pokusí přiblížit význam židovské komunity v historii města Olomouce, bude rozdělena na dva významové celky. První se zaměří na stavbu synagogy z architektonického a uměleckohistorického hlediska a zasadí ji do širšího kontextu tvorby jejího autora, architekta Jacoba Gartnera (vedle plánů olomoucké synagogy budou představeny také plány jeho dalších nedochovaných synagog v Kroměříži, Holešově, Prostějově, Opavě, Vídni ad.). Druhým hlavním celkem bude náboženský život olomoucké židovské obce do roku 1942, který bude vedle jiných exponátů (textové panely s medailony významných představitelů obce, dobové fotografie, dochované modlitební knihy) představen předměty odvezenými v rámci tzv. válečných svozů z olomoucké synagogy spjatými se jmény konkrétních mecenášů z řad členů obce. 

KANTORSKÉ ZPĚVY

ČT| 19. 10. | 19.30 HODIN | MOZARTEUM | VSTUP VOLNÝ 

koncert

Úryvky ze svátečních a šabatových modliteb. Zpívá a komentuje rabbi Michael Dushinsky.

PROMĚNY ŽIDOVSKÉHO ŽIVOTA: MORAVŠTÍ ŽIDÉ NA PŘELOMU 19. A 20. STOLETÍ

PÁ| 20. 10. | 10.00 – 17.00 HODIN | MOZARTEUM | VSTUP VOLNÝ 

odborná konference

V roce 2017 si veřejnost i akademický svět připomíná několik významných výročí spojených s historií Židovské obce v Olomouci. Uplyne 120 let od vysvěcení olomoucké synagogy, navržené předním rakouským architektem Jacobem Gartnerem, a 150 let od narození iniciátora této stavby a prvního rabína nově založené Židovské náboženské obce Bertholda Oppenheima. Mezinárodní konference se bude věnovat nejen oběma tématům, nabídne také širší pohled na židovské dějiny Olomouce a Moravy od poloviny 19. století, zahrnující např. rozpory moderního židovského života, konflikt tradice a světské kultury, či intelektuální výměny mezi Moravou a Haličí.

PŘES ZLATÉ KOSTKY NA CESTĚ

SO | 21. 10. | 14.00 – 18.00 HODIN | U ŽIDOVSKÉ BRÁNY | VSTUP VOLNÝ

MĚSTSKÁ HRA (URBAN GAME)

Všimli jste si, že čas od času mezi dlažebními kostkami na olomouckých chodnících zasvítí zlatavá kostička? To jsou Stolpersteiny, připomínky lidských osudů, které se staly příkladem velké odvahy a vůle k životu, i nelidské politiky, jež by se neměla už nikdy opakovat. Sobotní městská hra vám ukáže historický příběh, který je skrze tyto kostičky propojen s konkrétními osudy členů židovské komunity v Olomouci. Víte, kdy se do Olomouce Židé přistěhovali, kdy byli nuceni odejít a kdy se zase mohli vrátit? Jedno odpoledne si můžete projít město a vidět ho jinýma očima. Putování podle hracího plánu, čítajícího 5 zastavení, bude odměněno nejen získáním bohatství nových informací, ale také pokladem na doma – drobnou prací podle příkladu vitráží oken Olomoucké synagogy.

START u Židovské brány (První nápověda zní – Židovskou bránu naleznete pod věží vlevo na nádvoří bývalého jezuitského konviktu, dnes sídla Uměleckého centra Univerzity Palackého v Olomouci.)

Informace: Hana Lamatová | 585 514 174 | lamatova@muo.cz

HLUPÁCI Z CHELMU 

Ne | 22. 10. | 16.00 Hodin | DIVADLO HUDBY | VSTUPNÉ 80 Kč

Studio Damúza, Praha | divadlo dětem 

Co všechno se přihodí, když se sejde pět mudrců u jednoho stolu. Gronam Vůl, Trouba Trejtel, Osel Sender, Mamlas Šmedrik a Zabedněnec Fejvel. Vyřeší problémy malého městečka? Jak potrestat nevycválaného kapra, koho provdat za koho, aby nevznikla pohroma, a co když dojde zakysaná smetana?! Veselé historky o lidské hlouposti, naivitě a lásce. Jak praví židovské přísloví: "Kozel je nebezpečný zepředu, kůň zezadu, hlupák ze všech stran." 

V inscenaci uvidíme tzv. kašírované maňásky, kteří se nasazují na prsty i na nejrůznější předměty. Dominantní loutkou je kapr, kterého herci nosí nasazeného na hlavě.

Pro děti od 5 let | Délka představení 35 minut | Vstupné 80 Kč

Vstupenky si zarezervujte na tel.: 585 514 241; pokladna@olmuart.cz

YOSAIF COHAIN: SOUČASNÁ UMĚLECKÁ FOTOGRAFIE V IZRAELI

po | 23. 10. | 16.00 hodin | DIVADLO HUDBY | VSTUP VOLNÝ  

přednáška a beseda

Přednáška a beseda s izraelským fotografem a pedagogem, který pod vlivem tvorby Ansela Adamse, Richarda Avedona či Roberta Franka, přinesl v 70. letech do Izraele povědomí o světové umělecké fotografii. Fotografie v Izraeli tehdy nebyla chápána jako umění, nýbrž jako informativní prostředek. Yosaif Cohain byl vůbec prvním fotografem, jehož tvorbu vystavilo Muzeum umění v Tel Avivu, zároveň začal fotografii jako uměleckou formu vyučovat na několika izraelských školách. Stal se jedním ze zakládajících členů Oddělení fotografie na Akademii Bezalel (zal. 1906) – hlavní izraelské umělecké akademii, kde učí dodnes.

Přednáška je v angličtině, s překladem do češtiny.

DO VÝŠE STŘECHU ZVEDNĚTE 

PO | 23. 10. | 18.30 HODIN | DIVADLO HUDBY | VSTUP VOLNÝ  

Filmová sekce I | Fyzická síla prostoru 

Raise the Roof | 2001 | r. Jari & Cary Wolinsky | 85 min. |  České titulky

Dokument sleduje úsilí Ricka a Laury Brownových o rekonstrukci původní dřevěné synagogy z 18. století v polském městě Gwoźdźiec, která byla během druhé světové války vypálena nacisty. Přestože Rick ani Laura nejsou Židé, ani Poláci, duch kdysi skvostné synagogy je natolik uchvátil, že se rozhodli vytvořit během šesti týdnů ze zhruba dvou set čerstvě poražených stromů kostru nové střechy, znovu ji rozebrat a připravit k přepravě a instalaci v Gwoźdźci. Další výzvu představovala rekonstrukce původních maleb, o jejichž originální podobě svědčí pouze černobílé fotografie a jediná částečně kolorovaná studie. Téměř snová vize obou umělců inspirovala stovky dalších lidí, aby se do projektu zapojili a sami přiložili ruku k dílu. Přestože templ v Gwoźdźcu patří k jedné z nejlépe zdokumentovaných polských synagog, Laura s Rickem v průběhu rekonstrukce naráželi na mnoho doposud nezodpovězených otázek. Dokument se snaží zachytit sílu ducha tohoto mimořádného místa, které dokázalo pohnout mnoho dobrovolníků k činnosti, za niž jim jedinou odměnou bylo pouze vědomí dobře vykonané práce.  

JISKRA V POPELU. BAR MICVA V POLSKU

PO | 23. 10. | 20.30 HODIN | DIVADLO HUDBY | VSTUP VOLNÝ  

Filmová sekce II | Fyzická síla prostoru 

Spark among the Ashes. A Bar Micvah in Poland | 1986 | r. Oren Rudavsky | 56 min. | České titulky 

V osmdesátých letech 20. století, kdy Polsko oddělovala od zbytku světa železná opona, vyzývala opakovaně mluvčí krakovské židovské komunity židovské turisty z USA: „Přivezte nám sem trochu života!“ Jaké bylo její překvapení, když se ke konci léta roku 1986 dozvěděla, že do Krakova míří americká rodina Stromových, aby zde oslavila Bar micva svého syna Erica. Mělo se jednat o první Bar micva v Krakově po 2. světové válce. Už tak značně komplikovaná událost, která se v USA stala mediálně sledovanou senzací, byla navíc zatížena faktem, že obřad měla vést stamfordská reformovaná rabínka Emily Faust Korzeniková. Ortodoxní komunita v Brooklynu, pro kterou představovalo Polsko „svatou půdu“, vyjádřila rezolutně svůj nesouhlas s tímto záměrem a do Krakova vyslala rabína Elbauma, aby obřadu zabránil. Rituál Bar micva se nakonec slavil v krakovské liberální synagoze za přítomnosti rabínky Korzenikové i rabína Elbauma. Oren Rudavský ve svém snímku dokumentuje tuto významnou cestu z amerického Stamfordu do polského Krakova. Synagoga se v jeho dokumentu stává místem střetu a zároveň smíření několika směrů v rámci jednoho náboženství, které však všechny směřují k jedinému Bohu.

PAVEL ZATLOUKAL: ARCHITEKT JAKOB GARTNER 

ÚT | 24. 10. | 17.00 HODIN | MOZARTEUM | VSTUP VOLNÝ

přednáška 

Přednáška se věnuje olomoucké tvorbě architekta Jakoba Gartnera (1861–1921), kde vedle stavby synagogy navrhl také několik nájemních domů a vil v historizujícím stylu.

VNITŘNÍ OHEŇ 

ÚT | 24. 10. | 18.30 HODIN | DIVADLO HUDBY | VSTUP VOLNÝ  

Filmová sekce III | Společenství jako pouto

The Fire within | 2008 | r. Lorry Salcedo Mitrani | 60 min. | České titulky

Dokument Lorry Salcedo Mitraniové sleduje příběh unikátní židovské komunity v peruánském Iquitos, kterou založili židovští přistěhovalci z Maroka, kteří se do amazonských deštných pralesů dostali spolu s ostatními dobrodruhy na konci 19. století v důsledku tzv. kaučukové horečky. Někteří z nich se usadili v izolovaném městě Iguitos a založili rodiny s domorodými ženami. Jejich původní židovská tradice se promísila s domorodými amazonskými zvyky a nová generace míšenců se tak stala nositeli zcela originální a specifické židovské tradice.  Ortodoxní židovská komunita ve vzdáleném hlavním městě Limě Židy z Iquitos odmítá jako nehalachické, neboť nepochází z židovské matky. Mnozí z těchto tzv. „cholos“ se však rozhodli pro návrat k více normativní tradici a prošli zdlouhavým procesem konverze. Někteří se odhodlali i k návratu do Izraele, někteří zůstali v Iquitos, aby mohli pomáhat místní komunitě v růstu a rozvoji. 

GUT ŠABES, VIETNAME

ÚT | 24. 10. | 20.30 HODIN | DIVADLO HUDBY | VSTUP VOLNÝ  

Filmová sekce IV | Společenství jako pouto

Gut Shabbes Vietnam | 2008 | r. Ido & Yael Zand | 52 min. | České titulky 

Mladá izraelská rodina, rabi Menachem a jeho žena Racheli Hartman s dítětem, se připravuje na cestu na Dálný Východ. To není v dnešní izraelské společnosti nic výjimečného. Menachem a Racheli mají ale ve Vietnamu, který je cílem jejich cesty, zcela konkrétní úkol a poslání. Založit a podpořit židovskou komunitu. Jejich odhodlání je nezměrné, avšak střet s realitou Ho Či Minova města přináší v mnoha ohledech procitnutí. Místní Židé, povětšinou buď bývalí Izraelci, nyní již promísení s lokálním obyvatelstvem, nebo židovští přistěhovalci z celého světa, jeví jen velmi vlažný zájem o obnovu svého vztahu k tradičnímu židovství. Racheli a Menachem jsou však natolik přesvědčení o správnosti svého poslání, že jsou schopni čelit i velmi náročným kulturním a společenským střetům. Do Vietnamu přicházejí v době před Roš hašana, židovským Novým rokem, a doufají, že pohnou místní souvěrce k účasti na slavení svátků a podaří se jim skrze ritus vytvořit zde jakousi virtuální synagogu s pevně semknutým společenstvím, očekávajícím Mesiáše. 

TOMÁŠ HRBEK: KARL FRÖLICH | OSUD RODINY TEREZÍNSKÉHO HOUSLISTY

ST | 25. 10. | 17.00 HODIN | MOZARTEUM | VSTUP VOLNÝ

přednáška 

Houslový virtuos Karel Fröhlich patřil k předním interpretačním umělcům terezínského ghetta, jeho hru v terezínském orchestru Karla Ančerla zachytil i záběr do připravovaného propagandistického filmu Der Führer schenkt den Juden eine Stadt. Přednáška Tomáše Hrbka přiblíží jeho olomoucké kořeny, tragický osud jeho matky, bratra i širší rodiny, pokus o emigraci i okolnosti Fröhlichova formálního sňatku před deportací s prostějovskou rodačkou Markétou Kleinerovou. Po osvobození v Dachau působil Karel Fröhlich krátce jako koncertní mistr orchestru Velké opery v Praze a po sňatku s francouzskou klavíristkou Françoise Dupuy emigroval do USA, kde žijí jeho potomci. Hrob má v New Yorku, ale jeho jméno najdeme i na židovském hřbitově v Olomouci.

ANNA FRANKOVÁ 

ST | 25. 10. | 19.00 HODIN | DIVADLO HUDBY | VSTUPNÉ 200 / 150 KČ 

Nové divadlo, Nitra (SK)

Třináctiletá Anna Franková se s rodinou a dalšími čtyřmi lidmi ukrývala za druhé světové války dva roky v zadní části jedné budovy v Amsterdamu. Anna si zapisovala události od 12. června 1942 do 1. srpna 1944 a zaznamenala vše, co se kolem ní dělo. Když v březnu 1944 uslyšela v Oranžském rozhlase výzvu občanům, aby poskytli své zápisky do sbírky pro historické účely, začala ty své přepisovat do knižní podoby. Zápisky končí textem, který Anna zaznamenala jen několik dní předtím, než ji a její rodinu našli vojáci a odvlekli je do koncentračního tábora. Anna Franková zemřela na tyfus někdy v únoru nebo březnu 1945 v koncentračním táboře Bergen Belsen. Její zápisky se však dochovaly a po válce se o jejich knižní vydání zasloužil Annin otec Otto Frank, který jediný z ukrývajících se válku přežil.

Komorní inscenace na motivy Deníků Anny Frankové v podání mladého slovenského souboru z Nitry. Představení je určeno divákům od 12 let. 

TATRAN (IZR)

ČT | 26. 10. | 20.00 HODIN | DIVADLO HUDBY | VSTUPNÉ 200 / 150 KČ 

koncert 

Hudba izraelského instrumentálního tria Tatran je směsicí moderního jazzu, rocku, klasické hudby a elektroniky s důrazem na experimentální postupy, virtuózní improvizaci a živý kontakt s posluchačem. V Olomouci se kapela zastaví na turné mezi izraelskou Haifou a Frankfurtem nad Mohanem.

SYNAGOGA BET-HA MIDRAŠ A VELKÁ NOVÁ SYNAGOGA V PROSTĚJOVĚ 

NE | 29. 10. | 13.00 HODIN | PROSTĚJOV – NÁMĚSTÍ EDMUNDA HUSSERLA

výlet, komentovaná procházka 

Komentovaná procházka po prostějovských židovských památkách – bývalé staré synagoze, bývalé nové synagoze (dnešní kostel Církve československé husitské), původní židovské čtvrti zničené v 80. letech 20. století a židovském hřbitově. Provázet bude historička Marie Dokoupilová z Muzea a galerie v Prostějově a judaista a bohemista Daniel Soukup z FF UP a AV ČR. 

 


Dnešní otevírací doba

Arcidiecézní muzeum Olomouc 10:00–18:00
Muzeum moderního umění 10:00–18:00
Arcidiecézní muzeum Kroměříž zavřeno

Pátek | 24. 11. 2017

Dnes je otevřeno


Pokladna otevřená út–ne 10-18 hodin, Rezervace na pokladna@olmuart.cz
telefon: 585 514 241

9 Otevřených výstav

Přihlásit se k odběru novinek

© MUZEUM UMĚNÍ OLOMOUC 2016