AKTUALITA | 18. 10. 2017

Hned v první den okupace vypálili olomoučtí fašisté unikátní synagogu postavenou v maursko-byzantském stylu, která stála

   

za Terezskou bránou na dnešním Palachově náměstí. Její krásu, velikost i tragický válečný osud celé židovské obce připomene nová výstava v Arcidiecézním muzeu nazvaná Olomoucká synagoga (1897 – 1939). 

„Výstava má dvě části. První tvoří samotná architektura synagogy a tvorba architekta Jakoba Gartnera, druhou pak náboženský život olomoucké židovské obce do roku 1942, který připomenou textové panely, dobové fotografie nebo dochované modlitební knihy,“ uvedla kurátorka výstavy Gabriela Elbelová.

Návštěvníci uvidí i část dochovaného originálního vybavení zaniklé stavby. „V letech 1942 až 1945 se konaly velké svozy cenných synagogálních předmětů z území celého protektorátu do Prahy. Po válce se u některých věcí podařilo díky darovacím nápisům určit, že pocházejí právě z Olomouce,“ vysvětluje Gabriela Elbelová. 

Původní vybavení

V Galerii budou k vidění také lavice a vitrážová okna, která přežila požár synagogy. „V olomouckém templu bylo původně kolem sta lavic, ale zachovalo se jich jen deset řad. Už na konci roku 1939 je koupila farnost v Olšanech u Prostějova, kde v místním kostele sv. Jana Křtitele sloužily až do roku 2003. Tři řady lavic se podařilo získat občanskému sdružení Respekt a tolerance pro nedávno zrekonstruovanou synagogu v Lošticích. Právě odtamtud nám zapůjčili jednu řadu lavic spolu s pěti vitrážovými okny, “ doplňuje kurátorka.

 „Je skvělé, že jsou tady exponáty, které byly původně používány v olomoucké synagoze. Je tady také plno zajímavých textů a fotografií, které jsem ještě neviděl,“ pochvaluje si výstavu předseda Federace židovských obcí a zároveň předseda Židovské obce Olomouc Petr Papoušek.

Výstava představí i přerovského rodáka, architekta židovského původu Jakoba Gartnera, který postavil olomouckou synagogu v historizujícím stylu s maursko-byzantskými prvky. V této podobě navrhl synagogy i v Opavě a maďarském Debrecínu. „Žádná z těchto tří staveb však válku nepřečkala,“ říká Elbelová.

Gartner stavěl i obytné domy, z nichž některé dodnes stojí v Olomouci. „Vyprojektoval třeba budovu Pöttingea ve stylu anglické gotiky. Jeho dílem je také vila Eduarda Hamburgera na rohu Vídeňské a Havlíčkovy ulice. Osobnost architekta i kontext jeho díla přiblíží přednáška Pavla Zatloukala,“ dodává. 

    

Dny židovské kultury Olomouc

Nová výstava v Arcidiecézním muzeu Olomouc je součástí již desátého ročníku Dnů židovské kultury, které se konají od 19. do 29. října a jejichž pořadateli jsou kromě Muzea umění i Židovská obec a Centrum judaistických studií FF UP. Program festivalu je letos obsahově nasměrován právě k tématu synagogy. Filmová sekce představí čtyři dokumenty pohlížející na synagogu jednak jako na specifický architektonický „žánr“, ale také jako na místo stmelující komunitu a uchovávající tradici a kontinuitu.

Pro odborníky je určena mezinárodní konference Proměny židovského života: Moravští Židé na přelomu 19. a 20. století. Divadelním lákadlem festivalu je představení komorní inscenace Anna Franková v režii Šimona Spišáka, za něž slovenská herečka Lucia Korená z nitranského Nového divadla získala prestižní Dosku (obdobu českých Cen divadelní kritiky) za nejlepší ženský herecký výkon roku. „Dětem i dospělým je určena městská hra Přes zlaté kostky na cestě, která nabídne neobvyklou odpolední procházku městem s poznáváním osudů a příběhů členu zdejší židovské komunity,“ uvedl dramaturg festivalu Alexandr Jeništa.

„Myslím si, že je velice důležité připomenout konkrétní lidi. Často se totiž mluví jen o číslech, počtech zavražděných. Kostky ale mají schopnost připomenout jednotlivé osudy. Například letos budeme pokládat kostku se jménem malé holčičky, která byla deportována sama. Její rodiče jsme zatím nenašli,“ připomněl jeden z mnoha smutných příběhů Petr Papoušek s tím, že připomínání si těchto „obyčejných“ lidí je důležité.

Dny židovské kultury nabídnou dětem kromě městské hry i pohádku. „Připravena je také nedělní loutková pohádka Hlupáci z Chelmu v podání pražského Studia Damúza,“ doplňuje Jeništa.

Hudebním vrcholem festivalu pak bude koncert izraelské skupiny Tatran. „Jazzově rockový nářez s prvky klasiky a elektroniky předvede trio Tatran, které se v Olomouci zastaví na turné mezi izraelskou Haifou a německým Frankfurtem.“

Návrat olomoucké tóry

K duchovním vrcholům festivalu pak bude patřit návrat vzácného pergamenového svitku tzv. olomoucké Tóry, který patříval místní židovské obci. Za války se stal součástí nacistických svozů cenností ze synagog a v šedesátých letech ji socialistický režim prodal do Anglie. Tóra restaurovaná v USA se jako dlouhodobá zápůjčka vrací olomoucké Židovské obci téměř 80 let po té, co byla naposledy čtena v olomoucké Gartnerově synagoze.

„Tóra musela být doopravena, aby se z ní dalo číst. Momentálně je už na cestě do Olomouce. V neděli pak bude doopravena specializovaným písařem přímo v Olomouci za doprovodu hostů a jejich jménem se budou dopisovat písmena. Poté bude slavnostně vnesena do synagogy,“ popisuje speciální nedělní program předseda Židovské obce Olomouc Petr Papoušek.