Následujte nás


Přihlásit se k odběru novinek

 

Sv. Anna Samotřetí nově obohatila stálou expozici Ke slávě a chvále II.

AKTUALITA | 16. 3. 2018

Stálou expozici Arcidiecézního muzea Olomouc obohatila nově zrestaurovaná raně renesanční soška sv. Anny Samotřetí, zapůjčená z kostela sv. Jiljí ve Svitavách. Návštěvníci si ji mohou v expozici středověkého umění v Nové síni prohlédnout už tento víkend.

„Tato vynikající řezbářská práce zhotovená z lipového dřeva je patrně dílem moravského sochaře a vznikla kolem roku 1520,“ říká kurátorka výstavy Jana Hrbáčová.

Drobná soška, vysoká jen dvaačtyřicet centimetrů představuje trůnící sv. Annu, jež má na pravém koleni posazeného Ježíška a po jejím levém boku stojí Panna Maria. 

„Maria se obrací k Ježíškovi s rukama sepjatýma k modlitbě v gestu přímluvkyně a Ježíšek drží v pravé dlani vladařské jablko či sféru jako Pantokrator - vládce světa. Sv. Anna i Panna Maria jsou oděny do šatů odpovídajících dobové módě, Anniny vlasy pokrývá čepec v podobě stříbrné síťky, zatímco zlaté prameny Mariiných vlasů jsou sepnuty zeleným vínkem,“ popisuje sochu Hrbáčová. 

„Zcela unikátní zvláštností, jež se na jiných sochách tohoto typu nevyskytuje, jsou drobné dřevěné kolíčky umístěné v uších sv. Anny, které sloužily k připevňování náušnic zhotovených pravděpodobně z drahého kovu.“

Draperie pláště sv. Anny je bohatě řasena v tuhých záhybech, jež v dolní části přecházejí v hladké záhyby vertikální kombinované s tehdy oblíbeným motivem přehrnutého lemu, jenž vytváří tzv. boltcový útvar. „Ten lze pozorovat také nad střevíčkem Panny Marie, kde nezvykle odvážně odhaluje nejen chodidlo, ale také část Mariiny nohy. S tímto motivem, ovšem podaným v umírněnější podobě, se setkáváme např. na hlavním oltáři kostela Nanebevstoupení Panny Marie v Krakově, jehož autorem je Veit Stoss,“ připomíná Jana Hrbáčová.

Restaurování ukázalo, že dílo bylo v minulosti značně poškozeno ohněm - zasažena byla celá zadní část sošky a požár poničil také vnější část roucha Panny Marie a její vlasy. „Po požáru bylo Mariino roucho přeřezáno do dnešní podoby. Restaurátor zjistil, že na sošku bylo v průběhu staletí naneseno několik vrstev polychromie, které měly opravit poškození, jež utrpěly vrstvy starší, a případně přizpůsobit vzhled sošky estetickým požadavkům dané doby. Naštěstí se ukázalo, že nejstarší barevné vrstvy z 16. století jsou dochovány ve značném rozsahu. Tato polychromie byla zpracována velmi kvalitně a dokonce využívala podklad ze zlata a stříbra, dodávající barvám intenzivní hloubku a třpyt. V průběhu restaurování byly tedy mladší barevné vrstvy odstraněny a dnes je soška prezentována v autentické podobě, jakou měla v 1. polovině 16. století,“ zdůrazňuje kurátorka výstavy.

Kvalitní sochařské zpracování, nákladně provedená polychromie spolu s přesným zachycením prvků dobové módy a náušnicemi, které původně zdobily sv. Annu, dovolují vyslovit teorii, že soška byla původně majetkem bohaté dámy. „Snad svitavské měšťanky, která si přála, aby byla řezba co nejluxusnější, a nelitovala peněz na její zhotovení. Soška sv. Anny Samotřetí tak mohla být původně určena pro soukromou kapli v některém z měšťanských domů či byla zbožnou ctitelkou sv. Anny darována kostelu sv. Jiljí, v němž byla ve 20. století nalezena,“ dodává Jana Hrbáčová.

Fotogalerie
sv. Anna Samotřetí

Soška je zapůjčená z kostela sv. Jiljí ve Svitavách.


Dnešní otevírací doba

Arcidiecézní muzeum Olomouc 10:00–18:00
Muzeum moderního umění 10:00–18:00
Arcidiecézní muzeum Kroměříž 9:00–16:30

Úterý | 22. 5. 2018

Dnes je otevřeno


Pokladna otevřená út–ne 10-18 hodin, Rezervace na pokladna@olmuart.cz
telefon: 585 514 241

7 Otevřených výstav

Přihlásit se k odběru novinek

 
© MUZEUM UMĚNÍ OLOMOUC 2016