Následujte nás


Přihlásit se k odběru novinek

 

Muzeum moderního umění dnes zahajuje dvě nové výstavy

AKTUALITA | 20. 6. 2019

Dvě nové výstavy mohou ode dneška vidět návštěvníci Muzea umění. Těšit se mohou na nejrůznější podoby uměleckých knih i na fotografie a plány staveb jednoho z nejvýraznějších olomouckých architektů Petra Braunera. Slavnostní zahájení výstav se uskuteční tradičně v 18.30 v Muzeu moderního umění.

Sousedé v knize

Jak se měnila kniha s nástupem secese, symbolismu, surrealismu nebo funkcionalismu? Kdy začala být chápána jako svébytné umělecké dílo? A jak se navzájem ovlivňovaly české a německé knihy, na to odpoví návštěvníkům Muzea moderního umění výstava Sousedé v knize | Česká a německá knižní kultura 1. poloviny 20. století  ze sbírky Muzea umění Olomouc.

„Zaměříme se na vývoj knižních úprav od počátku 20. století až do konce 2. světové války, a to v podání jak českých, tak německých umělců,“ prozrazuje autorka výstavy Hana Bartošová s tím, že návštěvníci uvidí dvě stě padesát z třinácti set knih, které má muzeum ve sbírkách. 

Největším problémem byl výběr. „Bylo to těžké rozhodování, protože většina knih má kromě zajímavé obálky, vazby nebo titulního listu, také obrazový doprovod uvnitř. Přemýšleli jsme, jak to vyřešit, jak je lidem zpřístupnit, i když budou uzavřeny ve vitrínách. Nakonec se zrodil nápad na zapojení digitálních médií, a tak alespoň u některých titulů zprostředkujeme návštěvníkům vhled do celé knihy.“

Německo a jeho vliv

Česká a německá kultura se stýkala a potýkala už od středověku a knižní produkce není výjimkou. „Je to podobné jako v ostatních – nejen uměleckých – oborech. Člověka většinou nejvíce ovlivňuje jeho bezprostřední okolí a dění v zemích, které nás obklopují. V Německu, u našeho největšího a ekonomicky nejsilnějšího souseda, byly i pro umělce větší studijní nebo pracovní možnosti,“ vysvětluje Hana Bartošová.

„V našem pojetí ale nebude podstatné, jaké české knihy vycházely v němčině a naopak. Budeme se soustředit výhradně na výtvarnou, typografickou stránku knihy, představíme jednotlivé tvůrce a obsahovou stránku zcela pomineme,“ zdůrazňuje Bartošová.

Architekt Petr Brauner

Jeho stavby zná v Olomouci každý – pavilon A na Výstavišti Flora, věžový dům s vodojemem na Nové Ulici nebo Finanční úřad s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou na Lazcích. Ucelený průřez bohatou tvorbu dvaaosmdesátiletého architekta Petra Braunera nyní budou mít zájemci možnost vůbec poprvé vidět v Muzeu umění Olomouc. Výstava, která potrvá do 13. října, nabízí originální projekty i dobové fotografie, které ukazují původní vzhled jeho staveb. 

Profesní kariéra architekta Braunera je spojena s olomouckým regionem, ačkoliv dílo samotné jeho hranice svým významem výrazně přesahuje. Mohli bychom v něm vypozorovat několik linií – jednu protínající napříč celou jeho tvorbu a odkazující na tradici meziválečného funkcionalismu, jiné pak více ovlivněné soudobými architektonickými proudy jako brutalismus, postmoderna nebo high-tech. Tyto však dokázal použít s citem ke kontextu, v němž novostavby vznikaly.

Petr Brauner vystudoval architekturu na brněnském VUT a na začátku 60. let nastoupil do olomoucké pobočky Stavoprojektu. Jedním z jeho prvních velkých projektů byl pavilon A pro olomoucké Výstaviště Flora. Podobu stavby silně ovlivnil její účel – květinové výstavy. „Výstavní pavilón by měl vypadat úplně jinak. Má to být bedna, která umí nejrůznější osvětlení a hlavně musí být variabilní. Já jsem tehdy v mladické naivitě či romantice vymyslel šestici stromů s větvemi, které držely další konstrukce pavilonu a korespondovaly s Florou jako květinovou výstavou.“

Jeho další známou stavbou je věžový bytový dům s vodojemem na Nové Ulici. U něj přišel s atypickou konstrukcí. „Využili jsme techniku montovaného bednění, což byla tehdy úplná novinka,“ zdůrazňuje architekt, který nechal dvě podlaží mezi byty a vodojemem prázdné. Z vyššího podlaží pak vznikla terasa pro případný únik vody výpustěmi. „Vtip byl v tom, že jde o dva vodojemy. Jeden je uprostřed a kolem něj druhý. S takovým požadavkem přišel statik, zabránili jsme tím excentrickému přetížení stavby, které by nastalo vypuštěním vodojemu. Byla to hodně zajímavá práce.“

Jeho další dráhu poznamenal rok 1968 a následný vyhazov ze Stavoprojektu kvůli malované pozvánce na mikulášskou oslavu, kde stál nad malými čerty i anděli velký ruský voják se samopalem. Měl zamířit do údržbářské čety pro drogérie, ale měl štěstí. „Dostal jsem se do DRUPOSu, projekční kanceláře Svazu bytových družstev. „Dostával jsem se k zakázkám, které s bytovkami neměli nic společného – krematorium v Šumperku, provozní budova České pojišťovny v Prostějově a takové stavby. Bytovek jsem měl paradoxně strašně málo,“ vzpomíná Brauner.

Obě výstavy své brány uzavřou v neděli 13. října.

Fotogalerie
Petr Brauner
Sousedé v knize

Rudolf Adámek (obálka / Umschlag) – Jan Karafiát, Broučci, 1912.

Sousedé v knize

László Moholy-Nagy (obálka / Umschlag) – Von Material zu Architektur, 1929

Sousedé v knize

El Lissitzky (obálka / Umschlag) – Alexander Tairoff, Das Entfesselte Theater, 1923.

Sousedé v knize

Josef Čapek (obálka / Umschlag) – Pierre Mac Orlan, Mezinárodní Venuše, 1926

Sousedé v knize

Method Kaláb (předsádka / Vorsatz) – Otakar Theer, Všemu navzdory, 1916

Architekt Petr Brauner

Finanční úřad a Všeobecná zdravotní pojišťovna v Olomouci (architektonická spolupráce Jarmila Braunerová), 1994-1996, archiv: MUO

Architekt Petr Brauner

Víceúčelový pavilon A, Výstaviště Flora Olomouc, 1965-66, archiv: MUO

Architekt Petr Brauner

Studie administrativní budovy n. p. Domácí potřeby, Státního divadla Oldřicha Stibora a Geodézie v olomoucké proluce mezi divadlem a dnešním hotelem Trinity, 1981

Architekt Petr Brauner

Rekonstrukce olomoucké teplárny, 1996-1998, foto: MUO – Zdeněk Sodoma

Architekt Petr Brauner

Obytný dům s vodojemem v Olomouci, 1968-1973, fotoarchiv: MUO 

Ke stažení

Dnešní otevírací doba

Arcidiecézní muzeum Olomouc 10:00–18:00
Muzeum moderního umění 10:00–18:00
Arcidiecézní muzeum Kroměříž 9:00 - 16:30

Středa | 17. 7. 2019

Dnes je otevřeno


Pokladna otevřená út–ne 10-18 hodin, Rezervace na pokladna@olmuart.cz
telefon: 585 514 241

10 Otevřených výstav

Přihlásit se k odběru novinek

 
© MUZEUM UMĚNÍ OLOMOUC 2016